Škaredá středa

Škaredá středa se nesla v duchu perníčků a Pýchy a předsudku. Pekla jsem velikonoční perníčky, které jsou úplně stejné, jako ty vánoční. Koukala jsem na Pýchu a předsudek, což je skvělý film. Je to jeden z těch filmů, na které je nutné mít tu správnou náladu.

Skvělý příběh, má to pořád i po 200 letech neopakovatelný náboj. Tahle verze je trochu víc lyrická, než asi Austenová myslela, ale mě se líbí. Ale líbí se mi i verze z roku 1995, i když tam není ten náboj, jako třeba ve scéně s altánkem. Keira a Matthew podali neuvěřitelné výkony, živě a lidsky to zahráli. Austenové by se to asi nelíbilo, ale ona psala hlavně dost epicky a city v knihách nejsou tak dokonale vymalované jako v tomto filmu.

Dnešek se bude nést v přípravě do školy a na přijímačky. Zítra budu vědět, jestli mě přijali na Střední školu právní v LIberci, jenže toho se nebojím. Je to soukromá škola a moje vysvědčení postačí. Na Obchodní akademii to bude těžší, ale já si to zatím moc nepřipouštím, to jen včera večer mě trochu bodlo svědomí, že ybch měla něco dělat. Jenže to bude podobné jako Scio testy a já jsem připravená. Použiju Redbull, který mě nakopne a pak požádám rodiče, abych mohla jít ještě do školy. Přemluvila jsem totiž naši úžasnou učitelku na češtnu, abychom měli literaturu ještě jeden týden a vyhověla mi. Je prostě super.

Vychází nový InStyle, tentokrát si koupím velkou verzi, až pojedem v sobotu na nákup. Bude tam totiž dárek od Dermacolu, buďto lesk nebo rtěnka nebo řasenka. Byla bych nejraději pro tu řasenku, tu užiju nejlépe a anvíc jsem přemýšlela, že ybch si nějakou od Dermacolu koupila, tak teď bude možnost to otestovat.

Jště sem hodím fotky mých nových úžasných botiček.( Jo a jestli udělám přijímačky, dostanu 1000,-Kč, které použiju asi na další botičky. Chci sandálky na klínku.)

Už bych doopravdy měla něco dělat.

Koťátka 2

Tak, teď sem konečně přidám fotky našich koťátek. Dnes jsme byli s rodiči v Zoo a v Botanické zahradě v Liberci, udělali jsme si takové rodinné dopoledne, potom jsme se stavili v Mníšku v restauraci U Medvěda, která je mimochodem hodně vyhlášená, takže tam zase bylo dost lidí, ale vešli jsme se. Dala jsem si Nestea čaj a zeleninový salát s kuřecím masem. Mňamka. Naneštěstí se mi vybil foťák tím, jak jsem usilovně fotila v Zoo i v Botanický, takže jídlo jsem nafotit nemohla. Na sobě jsem měla modrou sukni po kolena-umělotinu, po mamce-, svetřík z New Yorkeru, který už tady byl, ale odpárala jsem ty knoflíky, jenom mě tam rozčilovaly, bílé tričko, kolem krku fialovou šálku, silonky-byla zima-, balerínky od Deichmanna a zelenou kabelku po babičce. Je moc pohodlná.

(Obávám se, že fotky ze Zoo tady asi hned tak nebudou, protože jich jednak mám asi 200 a za druhé jsem vám chtěla ještě představit moje další nové boty-taky od Deichmanna, které se mi velmi líbí. No jo, jsem ujetá na Deichmanna, ale jeho boty mi vydrží fakt roky, cena je přijatelná a tyhle nové jsou celé z pravé kůže jenom za 1200,-Kč.)

Ale teď k našim třem miláčkům:

Koťátka

To už je doba, co jsem sem přispívala naposled. Ale kupodivu se nic nezměnilo. Pořád mě zaměstnává práce o naše koťátka. Ani nelze uvěřit, kolik času se tomu musí obětovat, i když se o ně ani moc nestarám, to spíš mamka.

Ale ani jsem vám je ještě neukázala. Takže začneme s malou legendou.

ANDREJ-je moje kotě, celé černé. Už jako malého jsem si ho vyhlédla, protože jsem řekla památnou větu "Cítím, že to je osobnost". Je pojmenovaný podle Andreje Bolkonského z knihy Vojna a mír a celkem jsem se trefila, jelikož i toto kotě je dost zuřivé a bojechtivé, stejně jako Andrej Bolkonskij měl rád válku. Mě si doufám cení jako svého páníčka a líbí se mi také proto, že se nechá nejdéle hladit v náručí. Jeho přezdívka je Vej nebo Vejíček.

DANIEL-je kotě mého bratra. Je krásně vybarvený a neuvěřitelně fotogenický, takže jeho fotky vždy vyjdou krásně, cž se nedá říct o jeho sourozencích. Je pojmenovaný podle Daniela Jacksona ze seriálu Hvězdná brána a stejně jako Daniel Jackson rád něco objevuje a pořád někde čenichá. Jeho přezdívka je Deny.

ŠMÍCA-je kotě mé mamky. Je černo-oranžová. Nejdříve jsme si chtěli vzít její sestru VIKI, ale tu zabil soused našeho dědy. Tak jsme si vzali Šmícu. Její jméno vzniklo náhodně, mamku napadlo. Říkali jsme jí Šmíca No name, jakože Bezejmenná. Ale nakonec jsme si ji vzali. V současné době je po kastraci a tak se nejraději zdržuje doma, stejně jako Deny. Andrej by byl nejraději pořád venku. Přezdívky Míca nebo Šmicka.

A teď vztahy mezi nimi. Šmíca nemá ráda Denyho, protože na ni doráží. Je to zkrátka chlap. Ale nemá ráda ani Andreje, i když jí nic nedělá. A Deny a Andrej jsou ještě celkem v pořádku, ale asi se budou v budoucnosti dost prát, jsou to přece kocouři.

Fotky příště, musím se jít nutně dívat na televizi :-).