Počet zobrazení stránky

středa 26. června 2013

Moje první objednávka z Medicatusu

Toto není reklama! Tento článek vyjadřuje moje vlastní zkušenosti s e-shopem Medicatus. Za tento článek jsem nebyla zaplacená a ani jsem za něj nic neobdržela.


Před nějakou dobou jsem se prokousala k e-shopu Medicatus. Je to e-shop plný přírodní kosmetiky, ale i produktů, jakou jsou jíly, bahna, soli atd. Jelikož mi docházel můj zelený jíl od Epamu, chtěla jsem si objednat další. Navíc mamka chtěla bílý jíl  (kaolin), který má příznivě působit na zažívací obtíže. Jíly totiž neslouží jenom k pleťovým obkladům a maskám, ale také pro vnitřní použití. Některé kultury - mimo jiné i moji oblíbenci Rusové - pojídali jíl normálně. (Dalo by se spekulovat, jestli ze zdravotních důvodů, nebo proto, že nebylo co jiného jíst.) Jíl, který jsem si koupila v Léčivých bylinách, byl určen primárně pro vnitřní použití, já ho ale používala na masky. Občas jsem samozřejmě také uzobla trochu jílu a měl takovou příjemně sladkou chuť, rozhodně by mi nevadilo ho trochu sníst.

Na Medicatusu jsem dlouho vybírala. Lákalo mě tolik věcí, no nakonec jsem si vybrala bahno z Mrtvého moře, zelený francouzský jíl ultra provětrávaný, rašelinu pro koupele a zábaly a rakytníkový balzám od Saloosu. (Na to je Medicatus děsně super, protože hlavně výrobky od Saloosu, ale i jiné, jsou tam se skvělými slevami. (Například rašelina 250 ml mě vyšla díky skvělé akci na 29,-Kč!)

Dodací lhůta je 2-4 dny, přebírala jsem balíček pře Zásilkovnu, kde jsem si našla, že to je firma s výhradně českým zastoupením (doufám, že to znamená, že je česká?) a také to vyšlo asi na polovinu poštovného České pošty. Jejich výdejní místo je pár metrů od školy, takže to byla jasná volba. Balíček přišel zcela v pořádku, žádné viditelné poškození jsem nezaznamenala. Bylo jen trochu nepohodlné, že jsem ho musela nést v podpaždí. Kdyby byl jen o trochu menší, vešel by se mi do tašky, ale to zjevně není vina obchodu.





Jak vidíte, balíček byl vyplněn těmito polystyrenovými kousky, aby ochránil zboží. Na vrchu byly papíry. A teď již obsah balíčku:






A doplňující papír:



A koncem ještě přibalená brožurka air-sprayů od Saloosu a vzoreček tělového mléka od Kawaru:




 S balíčkem jsem nadmíru spokojená. Všechno došlo v perfektním stavu, komunikace e-shopu skvělá, převzetí bezproblémové. zatím jsem zkoušela jenom bahno, které vážně smrdí jako moře a když jsem jej vařila (musí se ohřát na 40 °C), dost to smrdělo. Udělala jsem toho víc, takže bylo nejen na obličej, ale také na ramena a na celá prsa. Potom je z toho bahna tolik odpadu, že byl z toho zašpiněný celý sprchový kout, ale stálo to za to. Myslím, že to docela pomohlo, rozhodně lepší čerstvé bahno, než nějaké smíchané masky. Také jsem zkoušela balzám od Saloosu, udělal se mi puchýř a balzám to skvěle zaléčil. Objednala jsem jej i babičce, která má problém s začervenalou kůží na nohou.

Za mě je to super e-shop, ceny jsou skvělé, ale nabídka by se mohla rozšířit. Oceňuji ale neznámé značky a vše v dobré kvalitě, dostupné a levné.

Mějte se krásně!♥






neděle 9. června 2013

Kdo nemá rád zvířata, nemůže mít rád ani lidi

Tak tohle je tak trochu moje filosofie, i když to určitě řekl již někdo přede mnou. Ta myšlenka je však nekonečná a stále pravdivá.

Odjakživa mě "fascinovalo", jak se lidé ke zvířatům chovají. Od doby, kdy si lidé začali myslet, že jsou něco více, než zvířata (možná ano, ale nemáme určen žádný vyšší cíl, stejně jsme tu jen proto, abychom rozmnožovali náš druh a i tento druh nebyl přírodou tak docela zamýšlen; vždyť přála by si svoji devastaci skupinou trochu moc vyvinutých opic?), využívali je. Nejenom k takovým těm drobným pomocem (kočky chytají myši, psi hlídají domy, papoušci nás oblažují tím, že umí mluvit, ...), ale i k hnusným pokusům, testům a výzkumům. Řekla bych, že zrovna Rusové v tomto směru mají docela špatnou reputaci. Co Lajka, co jejich posílání psů pod tanky? Samozřejmě nejsou jediní.

Lidská omylnost, totiž myslet si, že jsou lidé něco více, než zvířata, je chybná. Když vidím nějaký film o trosečnících, často mi do breku vůbec není. Ti lidé si za to často mohou sami (lezou, kam nemají, chtějí objevovat už objevené, chtějí zažít dobrodružství). Potom využívají zvířata a nakonec je surově odkopnou, popřípadě využijí.

Jednou jsme četli ve škole kousek z povídky Jacka Londona. V tomto úryvku se člověk chtěl nějak zahřát, ale nemohl rozdělat oheň. A co udělal? Zabil psa, aby se mohl ohřát v teple jeho vnitřností. Samozřejmě tam byl i detailní popis toho, jak oddaný jeho pes byl. Cožpak se nemohl zahřát o jeho teplou srst? Šel do divočiny a ani si neuměl udělat přístřešek?

Teď jsem se také dívala na film Osm statečných. Je to na motivy skutečné události o psech, kteří jsou zanecháni na antarktické základně svému osudu. Celkem tam stráví asi něco přes 150 dní sami. A ti lidé se nestarali (až na hlavního klaďase), co s těmi psy bude. Bylo to sice kousek na další základnu a do vrtulníku jich taky mohli pár přihodit, ale prostě je tam nechali tolik dní svému osudu.

Dříve byla aspoň zvířata natolik spjata s přírodou, že se uměla o sebe sama postarat. Ale domestifikací ztratila mnoho ze svých instinktů a schopností. A je to fakt krutost, nechat potom zvířata svému osudu.

Ano, často brečím raději nad zvířaty, než lidmi. Lidé jsou často zatíženi hříchy, které zvířata neznají. Zvířata totiž nejsou zlá od přírody. Všechna ta brutálnost pochází z jejich přirozenosti. Ale lidé takoví nejsou. Od lží až po vraždy, podvody a násilnosti jsou lidé prožraní hříchy. To je jeden z důvodů, proč zvířata budou vždy ta čistější stvoření. Nejsou sice tak inteligentní jako my (neposkytla nám však inteligence možnost k provádění hříchů)?), ale zaslouží si naše opečovávání. Právě proto, že nejsou na takové úrovni jako my, měli bychom prokázat svoji inteligenci a nadřazenost tím, že je budeme chránit a pečovat o ně. Vždyť jsme se vyvinuli i z nich.

pátek 7. června 2013

O čem přemýšlím?

Vážně jsem poslední dobou vyčerpaná na nejvyšší míru. Nejenom ze školy, kde si všichni usmysleli, že nám udělají ze života peklo (hlavně náš němčinář, fuj), ale také z osobního života. Dneska jsme se zase celá rodina poštěkala. Dneska byl prostě divnej den.

Dívám se na Vojnu a mír v originále, jsou to tyto stránky:

Vojna a mír 1
Vojna a mír 2 - doporučuji, kníže Andrej (milovaný Vjačeslav Tichonov) a hraběnka Nataša jsou tak       roztomilí
Vojna a mír 3
Vojna a mír 4

Taky jsem se dívala na oslavy "дньа Победы" neboli dne vítězství z roku 2010. Byla to velká oslava, protože to bylo přesně 65 let. Nevím, je lepší oslavovat konec války 8. nebo 9. května?

Pak jsem se taky začala zajímat o tank č. 23. Dozvěděla jsem se o jeho příběhu, a je to docela zajímavý. Po r. 1989 ho samozřejmě všichni chtěli odstranit, a ten "umělec" David Černý ho prý nabarvil na růžovo. A poté zmizel do neznáma. Všechny tyto informace mám od mamky, takže nevím, jak to s tankem dopadlo.

Plánovala jsem ten článek o ajurvédě. Jenom chci něco nakousnout. V ajurvédě se říká, že se nemáte ohlížet do minulosti, protože je mrtvá a nelze změnit. Ale já se ráda ohlížím do minulosti, popravdě, když jde všechno kolem do kytek, ráda se zamyslím nad určitými věcmi. Ano, nejčastěji se moje úvahy točí kolem minulého režimu, ale já už jsem prostě taková a vím, že takoví jsou všichni lidé, chtějí, co nemají. Já nejsem jiná.


Taky jsem se už dlouho nezmínila o Vitalijkovi, ale to se snad změní. Četla jsem článek s kouskem rozhovoru s ním a vážně se snaží dostat do sezony 2014. Snad se mu to povede. Ať mám taky pořádně komu fandit. Samozřejmě, fandím Grosjeanovi, ale Formule mě poslední dobou nechytá za srdce, to se raději povídám na MotoGP, kde máme dva své reprezentanty.

To bude asi všechno. Mějte se krásně! ♥