Knígi

Je to fakt divný. Jsou období, kdy nemám absolutně co číst a tak čtu znovu knížky,které už znám. A potom jsou tu období, kdy toho mám tolik co číst, že nevím kudy kam. Zrovna teď mám takovou krizi. Aspoň sem rozepíšu knížky, se kterými jsem v prekérní situaci.

Sever a jih - to je kniha od Elizabeth Gaskellové. Celý minulý rok jsem se těšila, jak si ji konečně přečtu. A nakonec ji vydali až tento rok, naštěstí už aspoň máme dva díly ze tří. Je to úžasný příběh, tedy aspoň podle minisérie, která byla natočena.

Hledání štěstí - to je název raných a nevydaných próz Jane Austenové a Charlotty Bronteové. Raná díla Jane Austenové jsou daleko lepší, než její vybroušené knihy, ze kterých vyznívá dokonalé ovládání duše a vědomí. Z těch raných děl vyzařuje mladost a nadšení pro všechno. Raná díla Charlotty Bronteové jsem ještě nečetla, tak se snad poučím.

Ghostgirl - dvě knihy, které jsem dostala od mamky k Vánocům. mělo by to být o dívce, která jednou prostě zjistí, že zemřela. Nejdříve jí bylo divné, že si jí nikdo nevšímá a potom zjistila, že není mezi živými. Nezní to možná moc zajímavě, ale uvidíme. Celkově je ten koncept docela dobrý nápad, i když je to jen odnož upírů a vlkodlaků.

Pýcha, předsudek a namlouvání - tuto knihu čtu teď. Je to vlastně první pokračování příběhů od Jane Austenové. Bylo to napsáno ke konci 19. století Sybil Brintonovou. Je to jeden příběh, který obsahuje skoro všechny postavy z dokončených děl Jane Austenové.

Vrač Živago - toho čtu již (přiznám se) od srpna, od naší dovolené na jižní Moravě. Je to docela těžké čtení, na rozdíl třeba od Vojny a míru, které byly lehce k rozlousknutí.

Tak, to je asi všechno. Jinak, našla jsem skvělou stránku o Vitalijovi. Jmenuje se fuckyeahvitalypetrov.tumblr.com

Doporučuji se na ni podívat.

Mějte se krásně.

Oslava 70. narozenin

Už 9. ledna měl děda sedmdesáté narozeniny, no ,oslavili jsme to až 12. Fotky níže jsou nekvalitní, jelikož je to foceno z bratrova mobilu (kdyby to bylo z mé Nokie 6131, bylo by to daleko horší). Už bych si docela přála nový mobil, nejlépe Blackberry Bold 9900.

Bratra omluvte, bylo mu blbě a strejda se přecpával babiččiným výtečným menu, sestávajícím z vařené vepřové pečeně, hromadou zeleniny a salátu, která byla krásně naaranžovaná a vlastnoručně upečeným dortem od babičky. Byl skvělý, ale babička se podceňovala. Bohužel jsem ho vyfotila, až když byla polovina pryč.

Děda dostal mobil od své sestry. No, docela se toho s babičkou bojí, ale já je to samozřejmě naučím.

                                                                       Mějte se krásně!

Lidi, nevolte ...

Tohle je můj apel na lidský rozum, tedy na rozum vás všech.

V prvním kole prezidentské volby "vyhráli" Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Jeden z nich zjevně zaujal svými bonmoty a vtipnými reakcemi i sečtělostí, druhý zaujal - no, popravdě nevím vlastně čím. A zvlášť nechápu, co se na něm líbí mým vrstevníkům. A věřte, je to těžké, obzvláště ve škole plné pravičáků. Smutné je, že někteří si pod pojmem "pravičák" vybaví praváka, tedy člověka, který píše a obyčejně používá pravou ruku. Ale i když se mezi námi pohybují nevzdělanci, kteří nechápou, co znamená pojem "pravičák", neznamená to, že by neměli svoje názory na politiku. I když nerozumí ani obyčejným výrazům a nemají ani zbla potuchy, co vlastně jaký výraz znamená, většinou jsou studenti na straně pravicového kandidáta.

Dnes jsme měli ve škole schůzi redaktorů a jelikož jsem jedna z redaktorek, samozřejmě jsem se dostavila. Už na naší facebookové stránce navrhoval náš šéfredaktor, abychom vyjádřili jednotný názor, který bychom vyjádřili ve dvou slovech: "Volte Karla!" Nutno říct, že náš šéfredaktor naštěstí zatím volit nemůže, a to je snad jedině dobře. Kdyby volilo více lidí jako on, neměl by ten rozumnější kandidát už vlastně žádnou šanci.

Co ale lidi "zblblo" natolik, že volí právě Karla Schwarzenberga?

Nehledě na to, že neumí českou hymnu a vlastně ani pořádně mluvit, není to přece ani pořádný Čech. Čechem se totiž člověk nestává automaticky tak, že se tu narodí. Čech, to je pojem, myšlenková záležitost, která vyplývá z více věcí, než jenom z občanství. Ani polovina občanů České republiky není občany pořádnými, protože doznávají, že by se nejraději odstěhovali někam jinam. To je tedy vážně naivita, odstěhovat se jinam, když skoro všude jinde je situace mnohem zoufalejší, než zde.

Dobře, co by mohlo tedy lidi zlákat? Jeho "šlechtický původ"? Je toto vstupenka všude?

Šlechta není pojem,který bychom si my Češi mohli spojovat s něčím příjemným. Češi, i když také byli šlechtici, nebyli rozhodně bráni jako rovnocenní rakouské šlechtě. Navíc nevím,co je na století degenerované šlechtě tak atraktivního. Zvlášť na takovém starém, pořád spícím "knížeti". Pozor, neuvádějme tyto tituly, neboť byli  roce 1918 zakázány.

Jedna z mnoha věcí, které se mi na "knížeti" nelíbí, je jeho věčné zaklínání Bohem. My, nejvíce ateistický národ na světě bychom měli mít ve svém čele katolického mocnáře? Nikdy! My, potomci husitů a všeobecně protestantů bychom nikdy neměli dopustit, aby se taková sebranka dostala na náš "trůn".

Dnes jsem přemýšlela o tom, že je snad vlasteneckou povinností volit Miloše Zemana.

Lide český, povstaň! Nedovol, aby ti vládl rakouský spící kníže a aby ses musel stydět za staré české památky, které by byly zakázány. Copak by mohl tento prezident uctívat staré standardy a sklopit hlavu před klenoty naší kultury? Mohl by poslouchat naši hymnu (ke které neumí slova), husitský chorál i fanfáry z Libuše aniž by si o nich nemyslel to nejhorší. Copak by nerozprodal naši zemi Rakušanům a nakonec ji nepřipojil k Velké německé říši (sestávající z Německa a Rakouska)? Jestli se nechceš učit němčinu a chceš si zachovat tvář, vol Miloše Zemana. Je to rozhodně to menší ze zel.