Moje první zkouškové se ze začátku zdálo dost strašné, navíc jsem jela taktiku "přihlaš se na všechny zkoušky co nejblíže u sebe" o které jsem nevěděla, zda se mi vyplatí. A dá se říct, že se vyplatila, protože Politologii, Státovědu, Český stranický systém a Dějiny práva a státu evropských zemí a USA jsem dala na první pokud. Vlastně i České a československé právní dějiny, ale tam se jenom odevzdávala seminárka, takže to nebyla zkouška. Dvakrát jsem dělala Teorii práva a Římské právo a ještě mě čeká druhý pokus Starořečtiny.
Jak jsem si nejdříve myslela, že mi studium na vysoké škole nebude vyhovovat, tak je to zatím docela v pohodě. Zkouškové už je skoro za mnou (vcelku úspěšně, kromě zápočtů jsou moje známky 1, 1, 2, 3), navíc jak jsem na vysoké škole, tak do školy se moc nechodí, teďka mám takové dlouhé volno a protože nemám ani žádnou brigádu a rodiče toho po mě moc nechtějí, tak jsem volná a užívám si to. Na druhou stranu se nedivím, že mnoho mých spolužáků chodí na brigády, ono se to totiž při právech dost dobře dá zvládat.
Ale teď přejdeme k nejzajímavější události, a to zkoušce, kterou jsem skládala 25.ledna. Jsou to ony zmiňované Dějiny práva a státu evropských zemí a USA. Dost jsem se toho bála, navíc jsem si chtěla zapsat jiného učitele, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem si zapsala mého zkoušejícího.
Přišla jsem do školy a samozřejmě mi bylo jasné, že nepůjdu jako první. Tenhle učitel má totiž pověst, že nejlepší je k němu jít před obědem a taky že si většinu lidí dost vychutnává, že u něj zkouška trvá tak 40 minut. Na chodbě jsem se seznámila s jednou spolužačkou/kolegyní a dohodly jsme se, že půjdeme jako poslední z té várky po desáté hodině (než jsme se dostaly na řadu, bylo už půl druhé). Šly jsme tedy dovnitř a když se učitel zeptal, kdo začne, srdnatě jsem řekla, že tedy já. Rukou jsem sáhla do obálky a vím, že v tu chvíli jsem tak strašně věřila své pravačce, která vytáhla dobré otázky i u maturity, že ze mě strach skoro spadnul. Vytáhla jsem si neutrální otázku: Právní dějiny církve ve středověku a raném novověku + Civilní a trestní proces v 19. a 20. století. Za tuhle otázku jsem byla ráda, hlavně jsem nechtěla právní filosofii nebo dějiny Anglie či USA.
Učitel chtěl, abych rovnou začala, a tak jsem se vrhla na to. Naštěstí mě celou zkoušku naváděl přesně na to, co chtěl vědět (stihl dokonce udělat vtip i na případ Kramný) a byl strašně milý a nechal si i skákat do řeči (zlozvyk, ale nevypadal, že by mu to vadilo). Probrali jsme Pipinovu donaci, césaropapismus, ikonoklasmus, trojpapežství, Graciánův dekret a Liber Extra a Liber Sextum. Nějakou náhodou jsem si všechno docela pamatovala, takže vypadal spokojeně, dal mi papír a řekl, ať se přichystám na další otázku. Zatím se obrátil k mé kolegyni, která si vytáhla Anglický parlamentarismus do 14. století a Francii v letech 1814 - 1870. Moc jí to nešlo a mě se nějak rozutíkaly myšlenky, takže mi nevyhovovalo, jak málo času jsem na druhou otázku měla. Druhá otázka byla daleko horší, pořád jsem pletla dohromady hmotné a procesní právo (pořád jsem mluvila o trestech a trestných činech ...), ale něco málo jsem ze sebe dostala, rozhodně jsem tam neseděla mlčky. Zato moje kolegyně se u druhé otázky zasekla a nic ze sebe nedostala. Takže učitel řekl:
"Tak kolegyně ještě jedna a vy si to zopakujete." A tím vlastně zkouška skončila. Ještě jsem ho požádala, aby mi to zapsal do indexu (a teď si uvědomuju, že jsem ho možná oslovovala profesore a on je doktor ...), s čímž souhlasil, poblahopřál mi a rozloučili jsme se.
Scházela jsem s tou kolegyňkou ze schodů a ona říkala, že neví, jak to řekne své mamce. Opět jsem si uvědomila, jak mám boží rodiče, protože ti mi řekli, že jim je jedno, jak si to na škole zařídím, známky jim jsou jedno a vůbec všechno, hlavně abych to udělala (což je tedy i v mém zájmu).
No a včera jsem chtěla ten úspěch oslavit se svým kamarádem, se kterým se znám už od základky a se kterým jsme se domlouvali. Ale vůbec nevím, co se stalo, že se mi už neozval a já jsem taková, že na něj nechci tlačit, takže jsem mu ještě nenapsala.
Místo toho jsem opět utrácela jako šílená, byla jsem v DM drogerii, Rossmannu i v Lidlu a i v dalších obchodech a zde je výsledek mého "snažení":
Potom navečer jsem se sešla se svojí kamarádkou Rubie (poté, co mě tak vypekl můj kamarád) a oslavila jsem tu zkoušku tak říkajíc v mém stylu. Takže jídlo, procházka, kávička. No, asi mě už znáte, takhle si představuju oslavu.
Dala jsem si řecký horský čaj a byl moc dobrý. Já jsem taková čajová.
Na ochutnávku jsme dostaly olivovou pastu s chlebem, takže Rubie, olivomilka? (olivofilka?), no prostě Rubie, co miluje olivy, si už nabírá. Já jsem si všimla, že olivy jsou nejlepší zpracované, třeba takhle v pomazánce nebo v Řecku jak byly zapečené s těstovinami, to byla taky velká mňamka.
Samozřejmě jsem si musela dát nejlepší jídlo ever, a to je kuřecí souvlaki s pita chlebem a tzatziki omáčkou.
Poté jsme se vydaly na krátkou procházku Masarykovou třídou (nejhezčí ulice v Liberci) a skončily jsme v kavárně Mikyna. Je to tam dost hipsterské, nejenom cenami a nabídkou, ale byl tam i nějaký hipster s Macbookem. Dala jsem si Caffé latte (to je jediná káva, kterou pozřu) a Rubie si dala anglickou limonádu s příchutí růží (nejsem si jistá, co to přesně bylo, ale chutnalo to vážně jako růže).
A poslední fotka, můj svetřík, který jsem vytáhla až teď. Je od značky Rubbish, ale žádný rubbish to není! Je ze sekáče, jako většina mého oblečení, ale je krásně teploučký a roztomilý. (Pokud jste si toho ještě nevšimli, tak miluju šedou barvu.)
Takže klasika, do půlnoci jsem to nestihla, ale snaha byla. Zítra vstávám opět brzo, jedu za babičkou a za dědou.
Doufám, že se Vám daří a že aspoň trochu odpočíváte (jo, nakazila mě ta řecká nálada - mimochodem - On mi lajknul další fotku související se vzděláním, jinak mi nic jiného nelajkuje. Popravdě jsem přemýšlela, že už si Ho vymažu z přátel, ale nemám na to odvahu a vlastně mi to takhle vyhovuje.).
P.S. Při té zkoušce jsem si pořád musela prohlížet levačku mého skvělého zkoušejícího a nevím proč jsem tam byla zaujatá jeho zápěstím a hodinkami (přiznávám si, že je to další učitel, do kterého jsem platonicky zamilovaná), ale stihla jsem prostě udělat zkoušku za jedna a přitom rozjímat nad jeho sexy zápěstím. Zamiloval se kdy kdo do něčího zápěstí? A proč ten učitel nemá snubák, vždyť do něj musí být každá studentka zamilovaná! Možná to je kvůli jeho jednomu "šilhavému očíčku", jak já říkám, ale mě by to teda neodradilo. On je fakt strašně hodnej a milej, vždyť si to představte,já, úplná hlupačka, která do minulého týdne neměla o historii ani ponětí (natož o církevním právu), jsem dostala jedničku za ty moje kecy, přičemž jsem se na tu otázku ani nemohla pořádně soustředit, když jsem stalkovala jeho levé zápěstí a byla do něj zamilovaná.
Jo, je to se mnou strašný a pak se divím, že si nikoho nenajdu, když moje objekty touhy jsou samí nedosažitelní chlapi.
Každopádně doufám, že Vy máte v soukromém životě větší štěstí a že se stále máte krásně. A mějte se krásně!♥
