Tak, určitě jste už všichni diskutovali nebo alespoň slyšeli o naší módní výbavě na olympijské hry. Přiznávám se, že zpočátku se mi to moc nezamlouvalo, ale potom jsem si řekla. "Jsou to olympijské hry a ty by měly být o zábavě a neměly by se moc zabývat konvencemi." Ale co mi vadí pořád, to jsou podvlékačky pod sukněmi. Vždyť máme jedny z nejhezčích žen na světě, tak by mohly ukázat svoje jistě vysportované nohy.
Jinak holínky se vzorem od Kupky by pro mě bylo ctí vlastnit. Teď jsem si na dovolenou, na které určitě budeme s rodiči hodně houbařit, koupila holínky se vzorem novin. Jsou opravdu roztomilé, dokonce jsem přemýšlela, že bych je nosila i v zimě, ale tím si nejsem tak jistá, jestli by to přežily. Ale jinak mám s kozačkami problémy, protože mi buďto nejsou přes lýtka a nebo mi do nich zatéká.
P.S. Na dovolenou jedeme do Bítova na jižní Moravu. U jsme tam byli před deseti lety, no, snad to bude stát za to.
pondělí 30. července 2012
pátek 20. července 2012
Máte doma uklizeno?
Ne, nechci se hrabat ve vašich soukromých záležitostech a už vůbec mi nezáleží na čistotě vašeho domu/bytu. Takto se jmenuje jeden pořad na TV Barrandov, který tedy já sleduju.
Je to z Británie a kdybyste viděli, jaký mají ti Britové doma nepořádek, to byste se tedy moc divili. To už i ten můj chlív je proti tomu útulná jizba. Ale nutí mě to více uklízet, takže dneska jsem strávila téměř dvě hodiny přerovnáváním svých věcí, prozkoumáváním nového nábytku a možným přesunem některých věcí na půdu.
Je ale pravda, že se mi tady teď lépe žije a stejně se o prázdninách většinou nudím. Co mám taky dělat? Výlety, návštěvy babiček a dovolená s rodiči plus setkání s kamarádkami je to jediné, co mě rozptyluje, ale jinak se většinou válím a spím až do jedenácti a i více hodin. Celý den sleduji svoje oblíbené pořady a spát chodím neobvykle pozdě, i když většinu času strávím hraním pitomých her na internetu. Naštěstí jsem aspoň dočetla další knížku. Vždycky čtu tak čtyři knížky najednou, jinak se hrozně nudím.
Bohudík - nebo bohužel? - nechodím na žádné diskotéky nebo "pařby" a ani se neopíjím jako většina mých vrstevníků. Musím si vystačit se svými knihami, filmy a přemírou jídla. No, od září si zase plánuju dát do těla tak, že budu litovat, že jsem si prázdnin víc nevážila. Ta ruština už snad klapne. Naštěstí - nebo naneštěstí? - se mnou bude chodit mamka. No, uvidíme, na jaře s bratrem do tanečních a k tomu ještě psaní do časopisu, jehož šéfredaktorování jsem odmítla. A ne, nelituju toho. Sice jsem to předala někomu, s kým mám dost komplikovaný vztah,no uvidíme další rok, ale myslím, že budu mít zlomené srdce, protože to je můj osud.
Je to z Británie a kdybyste viděli, jaký mají ti Britové doma nepořádek, to byste se tedy moc divili. To už i ten můj chlív je proti tomu útulná jizba. Ale nutí mě to více uklízet, takže dneska jsem strávila téměř dvě hodiny přerovnáváním svých věcí, prozkoumáváním nového nábytku a možným přesunem některých věcí na půdu.
Je ale pravda, že se mi tady teď lépe žije a stejně se o prázdninách většinou nudím. Co mám taky dělat? Výlety, návštěvy babiček a dovolená s rodiči plus setkání s kamarádkami je to jediné, co mě rozptyluje, ale jinak se většinou válím a spím až do jedenácti a i více hodin. Celý den sleduji svoje oblíbené pořady a spát chodím neobvykle pozdě, i když většinu času strávím hraním pitomých her na internetu. Naštěstí jsem aspoň dočetla další knížku. Vždycky čtu tak čtyři knížky najednou, jinak se hrozně nudím.
Bohudík - nebo bohužel? - nechodím na žádné diskotéky nebo "pařby" a ani se neopíjím jako většina mých vrstevníků. Musím si vystačit se svými knihami, filmy a přemírou jídla. No, od září si zase plánuju dát do těla tak, že budu litovat, že jsem si prázdnin víc nevážila. Ta ruština už snad klapne. Naštěstí - nebo naneštěstí? - se mnou bude chodit mamka. No, uvidíme, na jaře s bratrem do tanečních a k tomu ještě psaní do časopisu, jehož šéfredaktorování jsem odmítla. A ne, nelituju toho. Sice jsem to předala někomu, s kým mám dost komplikovaný vztah,no uvidíme další rok, ale myslím, že budu mít zlomené srdce, protože to je můj osud.
úterý 10. července 2012
Vlastenectví
Ano, znovu se tu o tom zmiňuji, ale já prostě nemůžu jinak. Jsem sice xenofobní a mám i jiné špatné vlastnosti, ale ta xenofobie je vzhledem k dnešnímu přistěhovalectví docela jasná. Dnes bylo opět ve zprávách, že se k nám vezou nějací lidé z Lybie, aby se tady vyléčili a uzdravili. A já tak fandila Muammarovi! ti povstalci to s celou zemí dovedou do špatného konce, stačí, aby tam zvítězilo Muslimské bratrstvo.
No, ale chtěla jsem mluvit přece o vlastenectví. To jsem se zase na blogu www.my-next-world.blog.cz dozvěděla, že pisatelka považuje za svou vlast Velkou Británii. Nechápu, co je na této zemi tak úžasného. Množství muslimů? Nekonečná a neoprávněná pýcha tamního lidu? To, že Slovan se tam řekne úplně stejně jako otrok?
No, nevím, popravě ani moje milované Rusko není zemí, o které bych mluvila jako o své vlasti. Já jsem tak pyšná na Čechy, jak je to jenom možné. Celá naše kultura a - i přes politickou situaci - ostatní vnitrostátní záležitosti mi jsou blízké a je mi smutno, když poslouchám věty typu:
"Až vyrostu, tak se odstěhuju do VB."
"Dám děti do anglické školky, ať můžou vypadnout."
Prosím, co je na naší zemi tak špatného. Tady se na vás nebudou dívat jako na cizince, protože jste Češi a jako takoví jste tady na tom nejlépe. Střední Evropa a vlastně všichni Slované, jsou Západu jenom pro smích.
Nebo jsem četla v časopise Fashion club, že gentlemani již v Čechách vymřeli, ale ve VELKÉ BRITÁNII ještě nějací jsou. Ano, tam jsou gentlemani, kteří vás odvlečou do arabské země, ale to se děje bohužel již tady. A cokoli proti tomu řeknete, tak je samozřejmě špatně a měli byste se stydět, protože jsme přece v EU - jejich heslo mě taky fascinuje, prootže zdaleka nefunguje tak, jak by mělo - a musíme se řídit jejich pravidly.
Panebože, ať aspoň ten tendr na dostavbu Temelína dostanou Rusové, jinak to tady bude vážně zabitý. No, udělejte si představu, jakou chcete, mě to je srdečně jedno.
No, ale chtěla jsem mluvit přece o vlastenectví. To jsem se zase na blogu www.my-next-world.blog.cz dozvěděla, že pisatelka považuje za svou vlast Velkou Británii. Nechápu, co je na této zemi tak úžasného. Množství muslimů? Nekonečná a neoprávněná pýcha tamního lidu? To, že Slovan se tam řekne úplně stejně jako otrok?
No, nevím, popravě ani moje milované Rusko není zemí, o které bych mluvila jako o své vlasti. Já jsem tak pyšná na Čechy, jak je to jenom možné. Celá naše kultura a - i přes politickou situaci - ostatní vnitrostátní záležitosti mi jsou blízké a je mi smutno, když poslouchám věty typu:
"Až vyrostu, tak se odstěhuju do VB."
"Dám děti do anglické školky, ať můžou vypadnout."
Prosím, co je na naší zemi tak špatného. Tady se na vás nebudou dívat jako na cizince, protože jste Češi a jako takoví jste tady na tom nejlépe. Střední Evropa a vlastně všichni Slované, jsou Západu jenom pro smích.
Nebo jsem četla v časopise Fashion club, že gentlemani již v Čechách vymřeli, ale ve VELKÉ BRITÁNII ještě nějací jsou. Ano, tam jsou gentlemani, kteří vás odvlečou do arabské země, ale to se děje bohužel již tady. A cokoli proti tomu řeknete, tak je samozřejmě špatně a měli byste se stydět, protože jsme přece v EU - jejich heslo mě taky fascinuje, prootže zdaleka nefunguje tak, jak by mělo - a musíme se řídit jejich pravidly.
Panebože, ať aspoň ten tendr na dostavbu Temelína dostanou Rusové, jinak to tady bude vážně zabitý. No, udělejte si představu, jakou chcete, mě to je srdečně jedno.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)