Ájurvéda I

Takže, vrátila jsem se z prázdnin a asi po roce tu mám slíbený článek o ájurvédě. Je pravda, že něco z ájurvédy jsem si vzala, ale rozhodně to nebude moje životní filosofie.

Nejprve zmíním jenom počátky a takové základy ájurvédy, ale podle mě je ájurvéda tak bohatá, že kdyby se tím chtěl někdo zabývat, msuel by tomu vyhradit celkou část života. P.S. Text zvýrazněný kurzívou jsou doslovné přepisy z textu.

1.

Jestliže pomineme počátky, věnuje se pan Hlóška jako prvnímu bodu Shodě a rozporu. Podle tohoto prvního bodu bychom neměli používat slova s předponami „ne“ a také bychom se měli vyhnout slovům „ale“ a „avšak“. Naše mysl prý vnímá tento rozpor a je tím zmatená a nelíbí se jí to. I kdybychom totiž řekli něco pozitivního, vyzní to negativně.

Také bychom měli umět vyjadřovat svoji vnitřní touhu a ne se nechat svazovat konvencemi. Neměli bychom se řídit tím, že „se to nemá“, ale měli bychom přirozeně vyjádřit své potřeby a nejlépe vyvozovat přímý a jasný závěr.

Sobectví

Podle Ajurvédy je zdravý, radostný a šťastný život nazýván prakrti. Podle p. Hlóšky je přirozené mít takovýto život. Člověk by se neměl vyhýbat péči o sebe, protože to je jeho přirozenost. Jestliže si myslí, že to je egoismus, vytváří si vnitřní rozpor a potom nemůže být šťastný.

Lidé vyhledávající shodu si všímají podobností, vytvářejí dobré a hezké vztahy, hodí se pro navazování vztahů jako zprostředkovatelé … Pozor – minulost je známá a proto přitažlivá, ale nemá v sobě pokrok ani vývoj. Na minulosti není možné už nic změnit, ani k lepšímu, ani k horšímu. Je mrtvá.