Ahoj,
zdravím Vás již z nového roku. Vím,
že dva měsíce jsou zatraceně dlouhá doba, po kterou jsem na blog
nijak nepřispěla, ale ten čas tak strašně rychle utekl! Nebudu
se vymlouvat na zkouškové, protože popravdě, pro mě to byla
docela dovča. Samozřejmě, musela jsem se učit a taky chodit do
práce, ale jelikož jsem stejně byla po většinu času doma a do
Prahy jela tak maximálně na zkoušky nebo do právě zmiňované
práce (a to vždy jen na dva dny v týdnu), tak jsem si suprově
odpočinula. Taky jsem toho strašně moc stihla - bratrův maturitní
ples, udělat všechny zkoušky, konečně se zušlechtit u kadeřnice
a kosmetičky, oběhnou úřady kvůli daňovému přiznání, další
díl Rougon-Macquartů (Peníze, a dočítám ještě Kořist, oba
dva díly na sebe úzce navazují) a dokonce i malé prázdniny u
dědy a u babičky. Je pravda, že třeba cvičení jsem zase tak moc
nedala, ale i tak si myslím, že jsem nijak extrémně neztloustla a
díky tomu, že mi tatínek koupil v Lidlu kettlebelly, můžu si s
jejich pomocí zacvičit i doma. (Miluju kettlebelly). Taky nám na
kolejích zrekonstruovali posilovnu, j teď úžasně velká a
prostorná, je to tam úplná bomba! No a v neposlední řadě jsem
zvládla udělat i všechny povinné a jednu volitelnou zkoušku
(něco jsem si samozřejmě nechala na letňák, tam je zkouškové
delší), takže já jsem za leden vlastně dost spokojená, i přes
nějaké problémy v práci pro mě byl leden vlastně pozitivní
měsíc.
Byl pro mě pozitivní i po kulturní
stránce, protože na ČT1 dávají skvělé seriály a samozřejmě,
zamilovala jsem se do (značně mainstreamové) písničky Shape of
you. James Blunt bude vydávat nové album Afterlove, z něhož jsem
si zamilovala ústřední písničku Love me better. A v mojí guilty
pleasure (Farmerama) jsem nadto postoupila do dalšího levelu (jo,
jsem blázen, já to vím). A skvělé bylo to, že jsem byla hodně
doma, hrála si s našimi kočičkami a spala ve své skvělé
posteli, které se ta ne koleji nemůže ani v nejmenším rovnat,
protože je tvrdá a zdejší polštář tlustý asi jako list
papíru.
Ale byla to prostě krásná doba, to
zkouškové. Jak už jsem říkala, zrovna moc jsem se nepřetrhla,
ale jsem hlavně ráda, že mám zkoušku z Ústavního práva. Měla
jsem velké štěstí na učitele, který nás sice nechal čekat
šest hodin, ale všech osm zkoušených od něj tuto zkoušku
získalo. Další větší zkouška byla z Teorie národního
hospodářství, ale to mě jako absolventku oboru Obchodní akademie
nemohlo nijak zaskočit a tuto zkoušku jsem zvládla za 1.
V neposlední řadě, co mi v poslední
době skutečně dělá radost, je to, že jsem se spřátelila se
svojí spolubydlící. Já vím, že jsem na ni hodně nadávala,
pravděpodobně i tady na blogu, ale ve skutečnosti mi ta její
ztřeštěnost vlastně vyhovuje. Aspoň je tady někdo, kdo je větší
blázen, než jsem já sama. A navíc, zjistila jsem, že je hodně
štědrá, třeba se se mnou rozdělí o jídlo (chápete, to pro mě
hodně znamená) nebo když šla pařit, tak mi nechala čokoládu a
lísteček, na něm bylo napsáno, abych si dala čokoládu na nervy
a neměla chuť ji zaškrtit, až přijde pozdě v noci. Nutno dodat,
že jsem vůbec nevěděla, kdy přišla, protože jsem si skočila
do posilovny a tam se dostatečně unavila. Ale jinak jsem zjistila,
že mi hodně pomůže, když se budu bavit s někým takovým
trhlým, protože ve škole se bavím jen s lidmi, kteří všechno
berou moc vážně (tedy ne, že bych se s nimi nezasmála) a já
prostě potřebuju nějaké rozptýlení.
Jinak teď v poslední době dost
řeším, kudy se bude můj život dále ubírat, protože si už
nedělám moc velké iluze, že by ze mě někdy byla soudkyně. Je
to a) velmi dlouhý proces (to je tedy spíš o tom, zda budu
ochotná to podstoupit), b) s velmi nejistým výsledkem (jak se
umíte lísat), c) s nejistým přidělením k soudu. Moje pocity
umocnila ještě moje rozprava s jedním státním zastupitelem, s
nímž jsem se náhodně potkala u mé kadeřnice (alias dělám si
známosti všude). Takže je to teď pro mě docela složit otázka,
ale popravdě si myslím, že mám ještě dost času na to, abych ji
řešila (což mi ostatně sdělil i dotyčný státní zástupce) a
hlavně se musím soustředit na školu. Abych se vůbec dostala ke
státnicím.










Žádné komentáře:
Okomentovat