1000 a 1 noc

Nebo mám napsa Tisíc a jedna noc?

Včera jsem se koukala, jako další milion a čtvrt národa českého. Čekala jsem telenovelu jako hrom a protože sjem se jsitou dobu na jednu telenovelu dívala, myslela jsem, že tahle bude stejná. I když nevím, jak se to bude vyvíjet.

Ale jsem zastánkyně ženských práv, takže mi tenhleten seriál dává dost námětů k mluvení na tohle téme. Ale to je asi na jindy.

Za ty dva dny jsem přečetla dost názorů a jak tak čtu, připadá mi, že každý to jenom odsuzuje. Tak kde jsou ti, kterým se to líbí? Nechtějí říct svůj názor?

Takže, můj názor je tenhle:

Není to zase tak špatné, i dkyž jsme jenom na začátku. To, že herci neumí hrát, to je jasné, protože v telenovele by se ani projevit neuměli. Ale jak říká moje mamka, narazili na palčivé téma, a tím je matka samoživitelka. Stát těm, kteří mají nemocného člena rodiny, nijak nepomáhá. A všechno si mají uhradit sami. A je jedno, že to je třeba až do konce života. Kolik jen stojí, udržet jednoho člověka týden na kapačkách!
To, že je to jako z červené knihovny, se mi docela líbí, i dkyž to není moje milovaná klasika.
Takže závěrem, výhrady k tomu mám, ale nepřijde mi to zas tak hrozné. Jak někdo napsal na internetu, Nova vypouští i české seriály, jako je Ordinace v růžové zahradě nebo Ulice a taky se na to lidé dívají. A je to stejný princip, možná ještě horší, protože Ordinace má určitě více dálů, než 180.

Kdyby se chtěl někdo zasmát, doporučuji Lidové noviny, tam je článek doopravdy vtipný a přitom inteligentní.

Vše, co jsem sem slibovala přidat...

Takže, tenhle outfit je už trochu starší. Měla jsem ho na sobě ještě s punčocháči, protože jenom tak bych v sukni jít nemohla, to bych se asi zbláznila zimou.
Ale tahle sukně je pěkná svým střihem i barvou, mám ji ráda. Už ji mám delší dobu, zdědila jsem ji po tetě, až teď jsem do ní dorostla.

Tenhle svetřík jsem si koupila v New Yorkeru. Už dlouho jsem sháněla jednoduchý proppnací svetřík a zde mi vyhovovala barva, střih i cena. Stál 220,-Kč. Po slevě z 549,- Kč.

Tyto dvě kabelky jsou doopravdy retro, jsou totiž po mé babičce. Chtěla je vyhodit, ale jsou z pravé kůže a i když jsou ošoupané, mohly by se mi hodit. Jediný špatná věc je, že u té hnědé není zapínání, takže by mi ji někdo mohl lehce vykrást. Tak si ji vezmu jenom tak do školy, třeba v létě, abych s ní nezmokla. Anebo tak přišiju patentky, což je sice piplačka, ale aspoň by tam byl nějaký uzávěr. Zip by tam asi nešel. Naštěstí ale u nás ve městě nejsou moc velké zácpy v MHD, takže bych si ji mohla snadno ohlídat. Což dělám i s kabelkou, která má zip.

A toto je mé vysvědčení. Jsem v deváté třídě, takže je to celkem v pohodě. Čekala jsem ještě jednu dvojku ze zeměpisu, protože na to máme učitelku, která je hrozná pečlivka. Ale v pololetí učitelé hodně přidávali. Druhé pololetí bude hrozné.

Dárek za vysvědčení. Od mamky. Sice bych si takovouhle voňavku asi nevybrala, ale mamka vybrala dobře. I když máme rozdílný vkus, celkem se jí to povedlo.


Nábřeží mlh bylo celkem hezké. 75% na černobílý film, 60% na obyčejný film této doby. Akorát mi vadilo ztvárnění Nellyina poručníka. Udělali z něj klasického Žida, který byl zarostlý, měl obchod a byl perverzní. Ale v této době(film je z roku 1938), byl rasismus běžný a ani ve Francii se mu Židé nevyhnuli. Ale rozhodně by na ně byli milosrdnější, než Němci. I když je pravda, že většina lidí Židy neměla ráda. Bože, předsudky jsou hrozná věc.

Le quai des brumes

Aneb Nábřeží mlh. Chci se dívat, akorát že to dávají asi o půlnoci zítra. Ale co, jednou mě to nezabije. Není totiž moc velká šance, že by to někdy brzy opakovali, a když, tak v ještě nejnevhodnější dobu.

Jestli jste viděli Pokání, tak tam Robbie viděl v Dunkerque v letním kině právě tenhle film. Vypadá dobře, navíc ve francouzským znění s titulky. To bude super.

Dneska jsme dostávali vysvědčení. Měla jsem jenom dvě dvojky, jinak samý. K vysvědčení jsem dostala voňavku. Bohužel, fotky teďka nemám po ruce. Ale doufám, že budou.

I´m very proud...

Nevím, jestli někdo sledujete krasobruslení, ale já ano. Tento rok jsem se na něj více zaměřila. A toto jsou mé dojmy.
Jsem pyšná. Na našeho krasobruslaře Tomáše Vernera. Bronz za Evropu, on je prostě úžasný! Ale ani Michal Březina nebyl tak hrozný. Zapůsobila na mě i Švýcarka Sarah Meierová, kterou ale již neuvidíme, odchází ze soutěží. Ale krásně krasobruslila na hudbu z Amélie z Montmartru.

Dnes jsem byla u dědy a u babičky a i když chtěla babička vyhodit dvě celkem obstojný kabelky, vymluvila jsem jí to. S jednou budu muset udělat malé DIY, ale jinak bude v pohodě.

Zítra dostanu vysvědčení. Ale vím, že bude dobré.

Počasí je čím dál horší, přijde mi. Už aby se oteplilo, nakoupila jsem sukně a šortky a tak bych je chtela provetrat. Taky kabelky atd.

To bude hrůza, ta nová telenovela na TV NOVA. Sice se asi podívám na pár prvních dílů, ale slovo telenovela ve mě nevzbuzuje důvěru.

Nakonec jsem našla jeden second-hand, a je i docela dobrý. Nebudu to dál řešit, stejně bych neměla vyhazovat peníze.

Moje poslední kousky

Dnes jsem zase byla ve městě, ale nhějak jsem neměla náladu na nakupování...tak jsem si koupila jenom náušnice, které se mi hodí k mému novému prstýnku, obé z H&M :

Tento týden jsem na sobě měla tohle:

Zkusila jsem mixáž vzorů, plus tento svetr mě inspiroval k perlám, aby to vypadalo trochu jako od Coco Chanel.

Koupila jsem také dárek pro svou kamarádku, která bude mít 22.ledna narozeniny a 23. ledna jdu k ní a budeme s pár nejlepšími kamarádkami oslavovat:

A teď další z mých kousků-svetrotričko:

Neřekla bych, že se mi tenhle týden vyvedl, ale potěšily mě výsledky Scio testů:

OSP(obecné studijní předpoklady)-98 procent ze sta
čeština-97 procent ze sta
matematika-96 procent ze sta

No, aspoň něco pozitivního. Tak zatím.
(Nevím, jestli zase půjdu v pátek nakupovat-podle nálady a podle plnosti peněženky.)

Včera neděle byla....

Dívám se na tento úžasný film pro pamětníky. Poslední dobou jsem si je doopravdy oblíbila. O Vánocích jsem viděla Kristiána. A tenhle film mě zaujal, když jsem si všimla nádherné Jiřiny Štěpničkové. A stejně mám raději prvorepublikové filmy o lásce mezi dvě lidmi, než o takovém sukničkáři, jako byl Kristián. Stejně ty prvo a druhorepublikové filmy měly určité kouzlo, protože naše země byla v rozkvětu. A potom byla válka a okupace a všechny tyto věci. A my jsme z naešho místa ztratili.

Little Dorrit

Dívám se na Malou Dorritku. Vím, že to asi zná jen málo lidí, ale je to úžasné. Hlavně je úžasné sledovat Matthewa MacFaydena, který je prostě boží. Zamilovala jsem se do něj už v Pýše a předsudku, ale je zkrátka neodolatelný.

Škoda, že už má přítelkyni...

A taky Michelle Merciér má narozeniny. Všechno nejlepší!