Je to zase tady...

Jako každý měsíc mám svoje dny. A protože s tím už hodně dlouho trpím, chtěla bych sem napsat pár rad, které mi pomohly.

1) zjistěte, co vám pomáhá (teplé nebo studené obklady, pohyb nebo spíše klid atd.)
2) zkoušejte a zkoušejte, něco zabrat musí
3) když si myslíte, že už jste vyzkoušeli všechno z domácí léčby, raději doopravdy jděte za doktorkou, většinou to tak hrozné není a pořád lepší, než něco zanedbat

Tady je pár věcí, které zabírají mně:

Čaj pro ženy je docela dobrý a navíc si do něj můžete přidat i cukr, naštěstí. Nevím, jak moc pomáhá, ale alespoň určitou duchovní útěchu přináší.

Tohle jsou takové ohřívače rukou, určitě jste se s tím už někdy setkali. Já jsem je dostala od babičky, ale myslím, že by se daly sehnat i někde v drogerii. Jsou dobré místo teplých obkladů, protože hřejí až hodinu.

Tohle je nejúčinnější prášek proti bolestem na trhu, ale pozor, kdo má nízký tlak, raději by ho neměl užívat. Také by se neměl brát pravidelně, protože si na něj tělo zvykne a potom už nepůsobí tak dobře.

Tohle jsou kapičky, které jsem dostala od doktorky na předpis. Měly by prokrvit měkké tkáně pánevního dna a usnadnit tak vylučování děložní výstélky. Je to docela nechutný, ale řekla bych, že to docela zabírá.

Tak hodně štěstí, a neberte tento článek až tak směrodatně, přece jenom nejsem doktor.

Ruština

První hodina ruštiny za mnou. Naštěstí jsem se v azbuce už trochu orientovala, to jenom přízvuk a redukce o►a, e►i mi trochu dělala problém, ale to jedno pololetí to vydržím. To druhé se chystám s bratrem do tanečních, což bude i tak dost náročné. Naštěstí jsem dnes nebyla ve škole a celý týden nemusím, díky výměně oken. Ve čtvrtek se tedy chystám na výstavu formulí u nás v OC Nisa, tak snad to bude stát za to.

Jinak VC Singapuru byl tentokrát docela v pohodě, ale pak jsem se dozvěděla, že snad na Vitalijkovo místo u Caterhamu si brousí zuby třeba Bruno Senna nebo další, tak snad tam Rusáček vydrží, když už jsem se dala na tu ruštinu.

Mějte se!

Co prožívám v posledních dnech?

Dnes mě docela zasáhla ta zpráva o úmrtí Radoslava  Brzobohatého. Milovala jsem ho v F. L. Věkovi a celkově mi připadal jako takový roztomilý děda. No jo, jsem prostě na starší. Zajímalo by mě, jak skončí jeho osud ve Vyprávěj.

Jinak poslední dny trávím jenom učením se a školou a když mám chvilku volna, tak se většinou koukám na seriály a nebo čtu povinnou četbu.

Včera mi ale přibyla nová knihovna na všechny mé knihy a DVD. Mám toho docela dost, jak můžete vidět z této fotky:

Jinak další prototyp krásy je pro mě ruský herec Vjačeslav Tichonov, který hrál ve Vojně a míru, když mu bylo kolem čtyřiceti let. Ale byl tam úplně boží.

Mějte se krásně!

Brašny

Tak dlouho sem toužila po pořádné brašně. Abych ji hlavně mohla nosit do školy, ale také normálně na ven, aby měla aktovkový vzhled, ale byla i tak trochu neforemná. Aby se mi do ní všechno pohodlně vešlo, ale abych nebyla zatížená.

Asi už jsem to hledání vzdala. Od rodičů jsem k dnešním narozeninám dostala brašnu, jakou nosí například elektrikáři. Je kožená, opravdu velká, ale také zatraceně těžká a když k tomu připočtete váhu našich skript, učebnic a sešitů převážně ve formátu A4, tak je to doopravdy neúnosné.

Asi už se na to vykašlu. Přece jenom, batoh je daleko zdravější.

LOH 2012

Tak, určitě jste už všichni diskutovali nebo alespoň slyšeli o naší módní výbavě na olympijské hry. Přiznávám se, že zpočátku se mi to moc nezamlouvalo, ale potom jsem si řekla. "Jsou to olympijské hry a ty by měly být o zábavě a neměly by se moc zabývat konvencemi." Ale co mi vadí pořád, to jsou podvlékačky pod sukněmi. Vždyť máme jedny z nejhezčích žen na světě, tak by mohly ukázat svoje jistě vysportované nohy.

Jinak holínky se vzorem od Kupky by pro mě bylo ctí vlastnit. Teď jsem si na dovolenou, na které určitě budeme s rodiči hodně houbařit, koupila holínky se vzorem novin. Jsou opravdu roztomilé, dokonce jsem přemýšlela, že bych je nosila i v zimě, ale tím si nejsem tak jistá, jestli by to přežily. Ale jinak mám s kozačkami problémy, protože mi buďto nejsou přes lýtka a nebo mi do nich zatéká.

P.S. Na dovolenou jedeme do Bítova na jižní Moravu. U jsme tam byli před deseti lety, no, snad to bude stát za to.

Máte doma uklizeno?

Ne, nechci se hrabat ve vašich soukromých záležitostech a už vůbec mi nezáleží na čistotě vašeho domu/bytu. Takto se jmenuje jeden pořad na TV Barrandov, který tedy já sleduju.

Je to z Británie a kdybyste viděli, jaký mají ti Britové doma nepořádek, to byste se tedy moc divili. To už i ten můj chlív je proti tomu útulná jizba. Ale nutí mě to více uklízet, takže dneska jsem strávila téměř dvě hodiny přerovnáváním svých věcí, prozkoumáváním nového nábytku a možným přesunem některých věcí na půdu.

Je ale pravda, že se mi tady teď lépe žije a stejně se o prázdninách většinou nudím. Co mám taky dělat? Výlety, návštěvy babiček a dovolená s rodiči plus setkání s kamarádkami je to jediné, co mě rozptyluje, ale jinak se většinou válím a spím až do jedenácti a i více hodin. Celý den sleduji svoje oblíbené pořady a spát chodím neobvykle pozdě, i když většinu času strávím hraním pitomých her na internetu. Naštěstí jsem aspoň dočetla další knížku. Vždycky čtu tak čtyři knížky najednou, jinak se hrozně nudím.

Bohudík - nebo bohužel? - nechodím na žádné diskotéky nebo "pařby" a ani se neopíjím jako většina mých vrstevníků. Musím si vystačit se svými knihami, filmy a přemírou jídla. No, od září si zase plánuju dát do těla tak, že budu litovat, že jsem si prázdnin víc nevážila. Ta ruština už snad klapne. Naštěstí - nebo naneštěstí? - se mnou bude chodit mamka. No, uvidíme, na jaře s bratrem do tanečních a k tomu ještě psaní do časopisu, jehož šéfredaktorování jsem odmítla. A ne, nelituju toho. Sice jsem to předala někomu, s kým mám dost komplikovaný vztah,no uvidíme další rok, ale myslím, že budu mít zlomené srdce, protože to je můj osud.

Vlastenectví

Ano, znovu se tu o tom zmiňuji, ale já prostě nemůžu jinak. Jsem sice xenofobní a mám i jiné špatné vlastnosti, ale ta xenofobie je vzhledem k dnešnímu přistěhovalectví docela jasná. Dnes bylo opět ve zprávách, že se k nám vezou nějací lidé z Lybie, aby se tady vyléčili a uzdravili. A já tak fandila Muammarovi! ti povstalci to s celou zemí dovedou do špatného konce, stačí, aby tam zvítězilo Muslimské bratrstvo.

No, ale chtěla jsem mluvit přece o vlastenectví. To jsem se zase na blogu www.my-next-world.blog.cz dozvěděla, že pisatelka považuje za svou vlast Velkou Británii. Nechápu, co je na této zemi tak úžasného. Množství muslimů? Nekonečná a neoprávněná pýcha tamního lidu? To, že Slovan se tam řekne úplně stejně jako otrok?

No, nevím, popravě ani moje milované Rusko není zemí, o které bych mluvila jako o své vlasti. Já jsem tak pyšná na Čechy, jak je to jenom možné. Celá naše kultura a - i přes politickou situaci - ostatní vnitrostátní záležitosti mi jsou blízké a je mi smutno, když poslouchám věty typu:

"Až vyrostu, tak se odstěhuju do VB."
"Dám děti do anglické školky, ať můžou vypadnout."

Prosím, co je na naší zemi tak špatného. Tady se na vás nebudou dívat jako na cizince, protože jste Češi a jako takoví jste tady na tom nejlépe. Střední Evropa a vlastně všichni Slované, jsou Západu jenom pro smích.

Nebo jsem četla v časopise Fashion club, že gentlemani již v Čechách vymřeli, ale ve VELKÉ BRITÁNII ještě nějací jsou. Ano, tam jsou gentlemani, kteří vás odvlečou do arabské země, ale to se děje bohužel již tady. A cokoli proti tomu řeknete, tak je samozřejmě špatně a měli byste se stydět, protože jsme přece v EU - jejich heslo mě taky fascinuje, prootže zdaleka nefunguje tak, jak by mělo - a musíme se řídit jejich pravidly.

Panebože, ať aspoň ten tendr na dostavbu Temelína dostanou Rusové, jinak to tady bude vážně zabitý. No, udělejte si představu, jakou chcete, mě to je srdečně jedno.