Co dělám

Od čtvrtka mám Velikonoční prázdniny, takže se samozřejmě nabízí otázka, co dělám. Tedy v jednoduchosti - válím si doma šunky. A to doslova, protože mi je špatně a tak skoro pořád jenom ležím. Aspoň ale KONEČNĚ dokoukám Super drbnu. Stáhla jsem si ji asi už před milionem let - dobře, koncem minulého roku a pořád nějak nemám čas. Posledně jsem se zasekla na konci 5. série, takže teďka jsem na začátku šestky. Včera a dneska jsem jenom klikala na další a další díly a i když samozřejmě vím, kdo je Drbna (tedy Dan), musím to celé zkouknout.
No, na jednu stranu mi to k Danovi sedí, na druhou stranu to podle mě museli nějak dokončit, protože Dan podle mě nebyl zamýšlen jako Drbna od začátku. Mě to je ale jednu, se Serenou pro mě vždycky byli hvězdný pár, takže doufám, že spolu nakonec budou. Vztah Blair a Chucka je mi tak nějak jedno, strašně mi to ale připomíná panství Downton, protože to vůbec není strašně provařený, že od začátku bylo zamýšleno, aby byli spolu. Zato Serena a Dan ...


Mějte se krásně!♥

Šaty na věneček

Konečně přináším foto mých šatů na věneček. Vím, že se nikomu nelíbí, ale připadají mi strašně krásné právě svojí jednoduchostí. Chtěla jsem si tedy vzít jiné, ale ty měly špatný zip, ty byly ještě hezčí. Takovýto typ šatů má výhodu, že rozpuštěné vlasy k němu vypadají krásně, ale já bych chtěla od kadeřnice francouzský drdol. Jenom nevím, jak ho potom protáhnu tou malou skulinou pro hlavu. Uvidíme. Stály nás (cáloval to táta) jenom 1000,-Kč. Snad neztloustnu a budu je moci obléknout i na maturiťák (a druhá věc, jestli se k maturitě vůbec dostanu).

Další věc, se kterou bych se chtěla podělit, jsou tyto tři propisky:

Mám je strašně ráda, na konci na zavírátku maj takový jakoby drahokam, se kterým si strašně ráda hraju. Normálně jsem si kupovala jenom tu růžovou a modrou, ale nalezla jsem i tuto s šatičkama, botičkama, kabelkama, je tam i malý zrcátko a všechno možný. Vyrábí to jedna firma, ale nemůžu si za boha vzpomenout, jaká. Zkusím to najít. Propisky byly levný, stály jenom 10,-Kč/ks.

Rychle

V rychlosti sem nahraji svůj výtvor, tedy obrázek Vojny a míru z šedesátých let.

Vím, je to bída, ale chtěla jsem si něco takového spíchnout. Mimochodem, už mám šaty na věneček. Pozítří bych sem mohla nahrát obrázek, jsou vážně krásný, tak trochu středověký, ne úplně empírový, jak jsem původně chtěla, ale to nevadí, stály jenom 1000,-Kč.

Mějte se!

Nové a oblíbené za posledních pár dní ...

Tak, jsem zase tu. Tentokrát bych se chtěla svěřit, že se moje pleť docela zlepšila. Nevím, jestli to je ajurvédským čajem, zinkovou mastí Sudocrem, absencí make-upu nebo posledním klidným týdnem stráveným doma, ale je to tak.

Dole můžete vidět mé nové věci. Masku na vlasy jsem si koupila dneska a je to moje první maska na vlasy. S vlasy jsem nikdy problémy neměla, naštěstí, ale rostou mi strašně rychle, takže se mi třepí konečky. Výhodou je, že ji stačí mít nanesenou minutu a pak se opláchne, nedovedu si představit čekat třeba 10 minut. Až vyzkouším, dám vědět. Jo a stála 100,-Kč.

 Bílý krém na ruce od Blanchette jsem si koupila taky dnes, obojí je z Kauflandu. Stál asi 10,-Kč, takže nekupte to. Asi to nebude nic moc, ale třeba tvářenku od nich mám taky a docela mi vyhovuje. Efekt Marfuša alespoň funguje na jedničku.

Krém na ruce Ziaja hezky voní a je spíše takový lehčí, ostatně jako třeba olivový. Hlavně mě lákalo to kakao, víme, že?

Sudocrem je asi dost dobrý, řekla bych, že docela pomohl, ale je dobré se s ním mazat každý den několikrát a také na noc. Stál 84,-Kč.

Lak na nehty Catrice a lesk na rty Essence jsem koupila ve výprodeji, ten lesk dělá rty alá Angelina Jolie. A ten dlouhý balzám je z lékárny, měla jsem ho už jako malá, tak jsem ho vzala k Sudocremu.

Moje nejoblíbenější pochoutka je teď tato Mléčná rýže. Jestli chcete jíst zdravě a ještě podpořit domácí produkty, jen do toho. Bohužel ji dneska v Kauflandu neměli, jenom s čokoládou a to nevím, jak to bude chutnat. Asi si budu muset vařit vlastní rýžovou kaši.

Tak se mějte krásně. Zítra mě čeká prodloužená, trochu se těším, ale po ruštině to určitě bude docela těžké.

Kameňák

Opět dávali můj oblíbený film Kameňák. Já ho mám ráda hlavně proto, že je to opravdová nálož vtipů a Troška prostě umí točit. Samozřejmě je tam také můj oblíbenec Josef Laufer. Samozřejmě, v Kameňáku byl moc starý, ale miluju jeho hlas ve Starcích na chmelu, kdy byl také nejhezčí.

Prostě "sixties rules", že to tak musím napsat, jinak česky mám radši pojem "zlatá šedesátá", to se mi vždy vybaví ta reklama a ta úžasná písnička, co hrála třeba ke Kladivu na čarodějnice. Ale nevím, jak se jmenuje, což je docela na nic.

Edit: zrovna jsem ji našla, je tady.

Nějaký nadšenec ji nahrál :-)

Poslední dobou

Poslední dobou vážně nevím, co psát do školního časopisu. Napadlo mě jenom pár témat a jedno z nich se stejně týká mého plánovaného výletu do Prahy.

Poslední dobou jsem se strašně zamilovala nejenom do písně Je t´aime, kterou nazpíval Serge Gainsbourg a "zavzdychala" mu k tomu Jane Birkinová, ale také do jiných, značně odlišných písní a stylů. Pořád si prozpěvuju Mutter od Rammsteinů, dívám se na klipy Phoenix a na Kristíninu písničku Jabl´čko.

25. únor jsem bohužel nějak moc neoslavila, měl jsem napilno. Ale neodpustila jsem si alespoň toto:

Nikdo mě nemůže z ničeho obvinit, protože žádnou rudou hvězdu a ani srp a kladivo jsem na sobě neměla. (I když kdybych nějak mohla připnout ten odznak, co jsem našla u dědy ...). Ale o tom až jindy. Důležité je, že mě docela chytlo si takhle uvazovat šátky. Aspoň vím, co s těmi malými, které jsem si koupila hlavně kvůli potisku.

Téhleté kreativity bych potřebovala využít i při psaní článků do časopisu. Bohužel se jí nedostává.

P. S. Jak jsem  napsala nadpis, vybavila se mi ta píseň: Poslední dobou zdá se mi, proti své vůli létám vysoko nad zemí ...

Mějte se hezky! ♥

Je to divný. Na blozích, které čtu, holky píšou, jak přestávají malovat. Já jsem se taky přestala malovat - až na oči - a na mě to vidět vůbec není. Je to spíš o tom, že jsem
a) líná se ráno budit dříve
b) piju teď tu Nimbu, tak si to nechci zkazit
c) myslím, že mi to fakt neprospívá, zvlášť, když by se člověk měl soustředit na důležitější věci, jako je třeba studium.

Nevím, co jsme udělali našemu němčináři, ale s klidem nám oznámil, že budeme psát každou hodinu. Plus, nestíhám se učit ruštinu, ale vůbec! I když, já nestíhám skoro nic, ani čtení. Dneska jsem si četla asi nejdéle z celého týdne a myslela jsem, že dokončím aspoň Annu Elliotovou a Pýchu, předsudek a namlouvání a stejně nic. Dneska už si asi nepřečtu ani kousek.