Moje tajné potěšení (My guilty pleasure) + shrnutí posledních dní

Prázdniny se mi nebývale vlečou, ale to se mi právě líbí. Bohužel jsem tentokrát nebyla nikde s rodinou na dovolené, protože jsem a) dodělávala autoškolu a b) táta byl první měsíc na nemocenské a přece jenom se ještě necítí úplně dobře. Ale od začátku nám bylo jasné, že se asi nikam nepodíváme.

Je to sice škoda, pro mě to však nebyla ztráta času. Udělala jsem totiž autoškolu! V ten osudný den - tedy včera - jsem si prostě nevěřila. Věděla jsem dobře, že parkování bude problém. Ale nějakým zázrakem jsem zvládla i písemnou část i tu praktickou. Z písemné mám sice jen 44/50 bodů, ale to je jedno. A jízdy trvaly asi dvacet minut, takže mi připadá skoro, jako kdybych to odflákla. Měla jsem taky kliku na komisařku, protože u ní to zvládla snad většina lidí, kteří se o to pokoušeli. Jak říkám, tak nějak se mi snad nahromadily náhody, ale já samozřejmě věřím i svému talismanu, který nosím na každé zkoušky s sebou. Byl se mnou na FCE a pokud nezapomenu, bude se mnou i u maturity.

Ale přejděme k tématu. O prázdninách mi jednu z největších radostí působí fakt, že mám čas na Farmeramu. Nesmějte se, je to fakt oddechová hra. Samozřejmě ji hraji po celý rok, ale o prázdninách mám více času a tak většinou splním všechny akce. Když totiž chodím do školy, tak se tam za celý den dostanu až večer. Někde četla, že denní cyklus studenta je:

1) probudit se
2) jít do školy
3) přijít ze školy
4) najíst se
5) jít si lehnout

Tak asi takhle nějak vypadá můj program ve dnech, kdy chodím do školy. Jelikož dojíždím a zřejmě u nás bude skoro celé první pololetí uzávěrka, domů se dostanu v pět hodin odpoledne. A uznejte, že po vypracování domácích úkolů, najedení se a učení se mi už tolik času nezbývá. Největším paradoxem je, že naše škola končí ve 14:20. A jelikož nejbližší autobus jede ve 14:17, tak to nestíhám. A další spoj zrušili. Prostě parádička, v zimě člověk ani to slunce nevidí.

Ale znovu k tématu: přednedávnem jsem konečně splnila jednu akci na 100%. Byla jsem fakt docela šťastná, protože už tuto hru hraji roky. Kdybych byla třeba nezaměstnaná nebo v důchodu, tak vím, že bych tam strávila veškerý svůj volný čas. Možná je dobře, že tomu tak není. Přece jenom je teď pro mě spousta jiných důležitých věcí, které musím zvládnout. Například maturita, přijímačky na vysokou školu a nakonec celé zvládnutí vysoké školy.

Nemyslím si, že by to někdo věděl, ale chci jít na práva. Připadají mi jako prestižní obor - i když je tedy právníků jako psů - a myslím si, že to lze zvládnout. Na ekonomku nechci, protože nemám ráda účetnictví a od studia historie mě odrazuje to, že bych potom třeba vůbec nenašla uplatnění. Tedy, ne že s právy něco najdu, ale je to docela praktický obor a na žádný technický nemám, to vím jistě. Sice by se mi líbilo být třeba doktorkou, ale nemám moc ráda krev a navíc jsem dost citlivá, takže nevím, jak bych reagovala na vážné nemoci a úmrtí pacientů. A vím, že se tím ohání spousta lidí a že bych to možná zvládla, ale když už jsem na obchodce, zdá se, že není cesty zpět. I když kdo ví, kam mě osud zavede. Nechci to nechat osudu, na práva se připravuji, ale člověk nikdy neví.

Ještě bych měla dodat, že na mě čeká nádherný vůz Škoda Roomster v metalíze Miami a já se už docela těším, jak si s ním vyjedu. Tedy, netěším se na parkování, ale budu se snažit zdokonalit své parkovací schopnosti.

Mějte se krásně!♥

Dnešek

Ještě dneska ráno jsem byla u babičky a byla sice trochu znuděná, ale jinak perfektně vyletněná. Sluníčko pálilo a bylo dusno. Přecpávala jsem se (víte, jak to babičky umí). Sledovala jsem Super drbna - to už je asi moje tradice nebo co. Skoro jsem dočetla Moderní komedii od Galsworthyho, kde se po šesti stech stránkách začalo trochu něco dít.

Je pravda, že si stěžuju asi úplně zbytečně, nemám na to nárok, ale jsem prostě divná, tak to tak berte. Dozvěděla jsem se, že můj bývalý teď chodí s jednou holkou, co znám. Samozřejmě, dlouho jsme se neviděli a on mě asi ani vidět a znát nechtěl, protože na žádosti o přátelství neodpovídal. Je pravda, že už je to strašně dlouho, co jsme se viděli naposledy, ale tak nějak mě to strašně vzalo. Ani nevím proč, ale je pravda, že čas od času se mi o něm ještě pořád zdálo a tak nějak ho nedokážu pustit z hlavy. No to je jedno, teoreticky bych teď měla mít skvělou náladu, protože - světě div se - jsem zvládla FCE na známku B!!! Jsem samozřejmě strašně šťastná, tím víc, že jsem se to dozvěděla už o týden dříve než měly být známy výsledky. Zatím jsem si za odměnu nic nekoupila, ale v pátek jdu po více než půl roce ke kadeřnici, a to mě bude stát dost peněz, takže dejme tomu, že to je za odměnu.

Následuje plno fotek jídla, to už je u mě klasika.

Ještě před dvěma týdny jsem měla jahodové hody.

Následuje oběd u babičky: polévka a knedlo-vepřo-zelo. Mňamka.

Toto jsem nazvala mňamkou, jakože opravdu Mňamka. Piškoty, jogurt a jahody. Je to takový piškotík, ale domácí.

Tato mňamka mě provázela ty dva jahodové týdny. Někdy jako dezert k večeři, třeba k rýži s masem nebo k tuňákovému salátu.

Aby tu nebylo jenom jídlo, tak přidám i fotky z jiného soudku.

Moje Micinka, krásné a přítulné zvířátko. Začali jsme jí říkat Skořinka :-)

Jediná věc, na kterou jsem pyšná - moje krásné vlasy. Pleti si prosím nevšímejte, znáte to, teď už je to lepší, ale dlouho mi stejně nevydrží.

Málem bych zapomněla na jednu z největších akcí, která se přihodila. Byla jsem na Hejnických slavnostech na koncertu Zrní. Byli úžasní!!! Nechápu, jak jsem mohla jít na koncert a nenaposlouchat písničky. Ale díky jejich originálnímu místnímu zpracování jsem podlehla dalším dvěma písničkám od nich. Zde je pár fotek.

Tak, to by bylo asi všechno. Čekejte, že se zase dlouho neozvu, vždyť mě přece znáte. Mějte se krásně!♥

O Vjačeslavovi a tak dále ...

Tak včera vyšly Májové hvězdy na DVD. Je to sice už druhé vydání, ale ani toto si neplánuji koupit. Film mám v originále, tedy rusky s ruskými titulky k českým částem. Filmy vydané na DVD jsou totiž česky, tam bych neslyšela dokonalý Tichonovův hlas.

Ale objevila jsem tuto "recenzi" na Májové hvězdy. Netřeba snad dodávat, že mě urazila. V souvislosti s Vjačeslavem nejsem schopná myslet na nic jiného než na čistou lásku atd.

Taky jsem se konečně dozvěděla, kdy se Vjačeslav objevil v ČSR. Bylo to v květnu 1975. Narazila jsem na to náhle, když jsem znovu zkoukávala Vyprávěj. Ano, jsem šílená, koukám na to znovu a užívám si to, protože mám tento seriál ráda. A podívejme se, co jsem objevila!


No, ale abych tady nemluvila jenom o svý lásce Vjačeslavovi ("Тепер только я живу, но я не могу жить без нее."), tak vám aspoň v rychlosti shrnu dění posledních dní. Jinak, nezanedbávám jenom vás, ale celkově mi připadá, že zanedbávám všechno. Mám totiž takový měsíc volna neboli praxe. Nejsem sice v žádné rodinné firmě, pracuji na místní OSSZ v Liberci, ale naštěstí jsem v kanceláři se skvělými kolegyněmi, takže nemáme žádné problémy. Také teď absolvuju jízdy v autoškole, takže po odpolednách vždy razím k hotelu Imperial, kde je moje autoškola a musím říct, že mi to jde lépe, než bych kdy řekla. Je mi jasné, že řidičák asi na první pokus neudělám, na to nemám, ale pokusím se.

Další  mojí "povinností" by měla být příprava na FCE. Jenomže jak už to tak bývá, mívám i návaly, kdy si říkám, že to zvládnu i bez přípravy. Je mi jasné, že hlavně s ústní částí budu mít problém, ale jak říkám, musím to nějak zvládnout. Kdo neriskuje, nevyhraje. (To jsem poprvé četla v Čaroklání.)

Ujíždím na vaflích a jiných mňamkách z Jo-Bio.

A ukázka několika mých večeří. Jak vidíte, zdravé to vždy není.

Tahle kaše je z mixu, který jsem si sama "namixovala". Přece jenom, na Mixitu to mají docela drahé.

A co jsem do mixu dala a jak to nakonec vypadalo?

Jsou to prostě samý mňamky. Navíc to mám jako kaši i müsli zároveň, pro kaši prostě jenom povařím s mlíkem nebo varianta do kanceláře - přidám sušené mléko a zaliji vodou.

Tak, to je asi pro dnešek všechno, zase snad někdy něčím přispěju, chtěla bych ještě něco napsat o svém současném rozpoložení co se týče voleb do EP.

Mějte se krásně!♥

Můžou být kluk a holka jenom přátelé?

Zdravím, 

jak jsem si přečetla již před nějakou dobou, J. K. Rowlingová přiznala, že nejdříve chtěla dát dohromady Harryho a Hermionu. A mnoho fanoušků jí prý dává za pravdu. Prý se k sobě více hodí, než nakonec sestavené dvojice Harry + Ginny a Hermiona + Ron. rowlingová začíná být trošku bláznivá. Přečetla jsem všechny knížky a viděla všechny filmy a myslím si, že je to pěkná bláznivina. Dvojice tak, jak byly uskupené, byly prostě správné. A nepochybuji o tom, že mezi Harrym a Hermionou nikdy víc než přátelství nebylo. I když sedmička film to ukazovala trošku jinak. Já jsem Rowlingovou ze začátku měla ráda, protože stvořila takový super příběh. Poté mi začala lézt trochu na nervy a řekla bych, že to dokonala kritikou našeho zdravotnictví. Přitom se ukázalo, že ani v opěvované Británii, která se svojí zdravotnickou péčí pyšnila dokonce i na olympiádě, nebylo všechno úplně košer. I když to se stává asi všude na světě, že se s lidmi umístěnými v psychiatrických léčebnách a na LDNkách špatně zachází. Věřte mi, vím to z vlastní (rodinné) zkušenosti.

No, a další důkaz. Přejdeme k mým milovaným Upířím deníkům. Teď prosáklo, že se tvůrci chystají dát dohromady Caroline a Stefana. I moje mamka si myslí, že by se k sobě hodili. A já si jenom říkám: Proč si to všichni myslí? Vždyť jsou to jenom kamarádi. Já neříkám, že se z kamarádů nemůže stát dvojice, ale přece jenom to člověk pozná, jestli jsou ti dva kamarádi, nebo je mezi nimi něco víc. (I když v televizním seriálu se může stát cokoli, co stvoří zrůdné mysli producentů.) Navíc Caroline je přece stvořená pro Klause. Doopravdy věřím tomu, že to dopadne jako v Superdrbně - tedy že ti, kteří jsou pro sebe stvořeni spolu nakonec zůstanou. Například já jsem od začátku věřila, že spolu musí být Dan a Serena. (Co se týkalo Chucka a Blair, tak ti mi byli celkem jedno, oba dva byli takoví nevyrovnaní, zato jsem fandila Danovi i přes ty články a knihu, kterou o Upper East Side napsal. Jak řekl, ostatní si taky dělali sviňárny, ale vzájemně si vždy odpouštěli. On udělal to samé.) Jde o to, že často člověk pozná, jak to mezi postavami je. A mezi Caroline a Stefanem prostě nic být nemůže. Z prvé si myslím, že Stefan by to neudělal, on je takový čistý a hodila by se k němu nějaká druhá Katherine. Za druhé samozřejmě vnímám tu snahu producentů Stefana k někomu přihodit. Za třetí, Caroline má teďka "chemii" s každým. (I když Enzo je super, to uznávám) Ale nejdůležitější je Klaroline, to bez pochyby. Nehledě na to, že asi tak 90% fanoušků Upířích deníků jsou Klaroline fans.

Další moje mínění ohledně přátelství kluka a holky se opírá o moji vlastní zkušenost. Mám kamaráda, se kterým si skvěle rozumíme. Chodili jsme spolu už do školky a do školy, ale až tam jsme se začali víc bavit, asi v osmé třídě. Byli jsme ve stejné partě a doposud na tyto dny s láskou vzpomínám. Naše pětičlenná parta proti zbytku třídy, skvěle jsme si rozuměli, každou přestávku vysedávali na naší lavičce na chodbě, byli jsme všichni tak trochu šprti, ale měli jsme se super. Nechodili jsme nikam pařit, jako už v té době většina, ale byla to vážně pohoda.

V současné době se pořád setkáváme, většinou tak jednou měsíčně, protože nemáme moc času. No a samozřejmě, že si ze mě všichni dělají legraci, jak spolu chodíme, což je ještě doprovázeno významnými pohledy. Já vím, že si všichni myslí, že ve svém věku už bych měla s někým chodit a tak je jejich objektem právě můj kamarád. Marně se snažím vysvětlit, že je to jenom kamarád. A jsem si jistá, že je kamarád i dalším holkám, protože když jsem mu to vyprávěla napoprvé, tak přiznal, že to samé už od několika dívek slyšel. Já ale vím, že mezi námi nic není a ani by být nemohlo, protože já bych to nedovolila.

Jinak, v Super drbně se Danovi a Vanesse taky vymstilo, že se spolu vyspali. Byli to prostě jenom kamarádi a tak to i mělo zůstat.

Takže můj názor je jasný: jde to. A ani to nestojí tolik přemáhání. Myslím si, že na tom nic není, vždyť to, co kolikrát nenalezneme u kamarádů stejného pohlaví můžeme nalézt a kamarádů opačného pohlaví. Třeba trochu racionálnější pohled na svět, někoho, kdo nás doplňuje a sdílí s námi stejné názory.

Mějte se krásně! ♥

Po dlouhé době opět zdravím. Jsem v pořádku, jenomže prostě stále nemám čas. Nebo ho třeba mám, ale po dni plném testů a absolutním vyčerpání ze školy už prostě nemám čas psát.

Nějakou dobu jsem měla docela šťastné období, teď to, zdá se, jde opět do kopru. Nějak se to všechno valí, brzo budu muset jít do autoškoly a mám z toho hrůzu. Nejenom z toho, že neumím řídit - ostatně, to bych se tam měla naučit - ale hlavně z toho, že si budu dělat autoškolu v Liberci. Tady je, jak známo, se zkouškami velký problém, protože ke zkoušce jde třeba 8 lidí a udělá to 1. Četla jsem o tom nějaký článek a samozřejmě je za tím zase politika a nějaká lobby - jak by taky ne, že ano.

Od komunistů si v poslední době držím distanc, ne, že bych jim pořád nefandila, ale a) mám teď jiné problémy, b) nelíbí se mi vystupování některých členů c) stejně propadám pesimismu, že naší zemi jen tak něco nepomůže.


Chystám se na FCE. Používám tuto ↓ učebnici, abych si to aspoň procvičila, ale vím, že nejhorší pro mě stejně bude mluvení.

 V poslední době jsem si zase strašně oblíbila bílou kávu. Já jsem ji měla vždycky ráda, protože pravou kávu ráda nemám, ale bílou kávu Bikao ráda mám. Už z dob školní jídelny a od babičky si na ni vzpomínám  ajako mnoha lidem školní jídelna nějaké jídlo znechutí, mě naopak podpořila v lásce k bílé kávě. Vím, že tato bílá káva není nijak zdravá, obsahuje asi E, ale to mi je tak nějak jedno.

Jo, a nejraději ji mám s vánočkou. Ta už je mňamka sama o sobě,ale s bílou kávou to je doopravdy božská mana!

Pokračujeme s jídlem. U školy je otevřen nový malý krámek - večerka - vlastněná Vietnamci, kde berou stravenky! Takže jsem se tam samozřejmě jednou ve středu po posilovně vydala a rovnou si koupila nezdravou čokoládku, abych ty tuky zase nabrala. Ale je to roztomilá malá Ritter čokoládička, ta snad nemůže ublížit nikomu.

Ve srovnání s Rakytelou.

A ještě jedna zmínka o jídle. Samozřejmě jsem si i tento měsíc - vlastně už minulý - no prostě v únoru jsem si objednala opět müsli i kaši od Mixit. Já to tam prostě žeru. Ano,je to docela drahé a ano, možná bych si to mohla namíchat sama doma, ale prostě - je to takový stylový. Už jenom ty tubusy, který nevím, kam budu dávat, jestli ještě budu přikupovat. Ale snad mi tentokrát vydrží víc, únor je krátký měsíc a tak aspoň do půlky března tomu dávám šanci.

Jinak tu nálepku ještě nevím, kam bych měla nalepit, tak si ji zatím schovávám.

A jako poslední tu mám knihu. Dostala jsem k Vánocům poukaz k Fryčovi na 

 200,-Kč, tak jsem to musela vybrat. Nejdříve jsem chtěla Opráski s českí historje, ale nakonec jsem sáhla po této knížce, aneb rozšiřuju Potter-knihovničku.

Je to docela zajímavá knížka, ale přiznejme si, kupuju to jenom z touhy mít prostě už všechno. Má i Bajky barda Beedleho i naši českou parodii Harry Trottel (kterou mimochodem doporučuji, je to faktu super četba, nejenom, že se člověk zasměje, ale také se hodně poučí o nejrůznějších věcech, což se často nestává.

Tak, tohle je zřejmě konec. Nemám už, co bych dodala, protože jakmile si něco nezdokumentuji, tak to prostě zapomenu.

Mějte se krásně!♥

Poslední dobou ...

Poslední dobou jsem si oblíbila müsli.

Hlavně to müsli, které jsem si sama namíchala.

(ve žlutém tubusu je müsli, v cibulákovém kaše)

Je to mňamka.


Na co se těším, je pokračování TVD a TO. Jsem strašný fanoušek Klaroline. A doufám, že se konečně dají dohromady.

Jo, Klaus je sice psychopat, ale perfektně se k sobě hodí.


Taky jsem si koupila Rakytelu od Dr. Popova, která je fakt dobrá. V kombinaci s napařováním 2krát týdně mi perfektně zlepšuje pleť. Na to napařování mě přivedla Kiss a bee, která je fakt fajn holka a má plno zajímavých návodů na hand-made kosmetiku.


To by asi bylo všechno, letím se učit účetnictví, ekonomiku a němčinu.

Mějte se krásně!♥

Co má smysl?

Bilance ke konci roku a různá shrnutí nejlepších a nejhorších momentů nejsou nic pro mě. Já si za prvé nic nepamatuji, a to myslím doslova, já žiju tak, že co si nezapíšu, to nevím. Veškerou paměť spotřebovávám na učení. Samozřejmě si pamatuji různá data narození atd., ale co se týče například různých událostí ve světě, o tom většinou nic nevím. To je taky důvod, proč si píšu deník a ještě k tomu tento blog.

Za druhé mi to nepřipadá zase až tak důležité. Prostě; dívejme se do budoucnosti a minulost nechme tak trochu ležet stranou, protože jak praví ájurvéda, minulost je mrtvá a nelze již změnit.

Také si říkám, proč jsem vlastně tady. Nevím, jaký mám na světě smysl, protože i tak je tady dost lidí, kteří mě mohou plně nahradit. Zatímco každý má nějaké ideály a "smysl" života, já se spíš životem jenom tak plácám. Ne, že bych neměla sny, ale vlastně jich ani tolik nemám. Chtěla bych teď konkrétně zvládnout řidičák, certifikát FCE, maturitu, přijímačky na vysokou školu, vysokou školu, chtěla bych najít někoho hodného, kdo mě bude mít rád a vydrží to se mnou tak šedesát let, dvě děti a zajištěnou práci a důchod. No, snad toho zase tolik není, ne?

Někdo by si třeba myslel, že bych chtěla ve vládě komunisty, ale to taky zase není pravda. Komunisti jsou dobří právě proto, že existují. Ale v krátké době jsem přečetla romány 1984 a Farmu zvířat a to mě docela vyděsilo. Hlavně tedy román 1984, protože ta nejzoufalejší skutečnost byla, že v Oceánii neexistovala žádná opozice. Ať vládne kdokoli, hlavní je mít opozici a moci vyslovit svůj názor, ne nějak řvavě, bouřlivě a jako výtržník, ale slušně a s jistou sebereflexí.


Nebudu se tady litovat, stačí, že napíšu jen jednou za čas a ještě bych Vás tady uváděla do deprese. Podívejme se na nějaké fotky:

Většinu těchto dárečků jsem si vybrala sama ...

Chtěla jsem zachytit atmosféru, proto je to bez blesku (jinak se za nic neomlouvám, nikdy ze mě nebude super fotograf a nestydím se za to, že fotím fotky jen proto, abych na nich něco měla :-)

Proč jsem si ji koupila? Odpověď je jednoduchá - reklamu na ni dělal James Blunt (poslechněte si jeho poslední album - Moon Landing zde)

Top coat na nehty, který jsem dostala dnes od kamarádky - a pěkně mi ozdobil stříbrný lak -jo, trochu přechází do růžova, ve skutečnosti do modra a v lahvičce je stříbrný :-)

Tak, to by asi bylo všechno. Zítra je Silvestr, který nevím, proč je tak slavený, když nás čeká opět plno práce, než se dohrabeme do konce dalšího roku. 

Mějte se krásně!♥