(Nezpracovala jsem 11 náhodných faktů o mě, jelikož nevím, co by Vás asi tak mohlo zajímat.)
1)
Jaký je tvůj nejoblíbenější den v týdnu a měsíc v roce?
Můj
nejoblíbenější den v týdnu je určitě pátek. Nebo sobota. Tedy
spíše ten krásný čas mezi odchodem ze školy v pátek, přes
poklidný páteční večer až po sobotní dopoledne. Poté mi
přijde, že čas zase strašně rychle utíká, pak už je neděle a
tu nemám ráda. Je to jenom o chystání se do školy a předčasných
nervech z toho, co si na nás zase učitelé vymyslí a očekávání
věcí příštích.
2)
Máš/nosíš nějakou pokrývku hlavy?
Mám
několik pokrývek hlavy, nenosím je však nějak extra ráda. V
létě klobouček nebo kšiltovku, ale jenom když je nějakých
třicet stupňů, jinak se vyhřívám na slunci. A v zimě nosím
taký čepico-klobouk s beránkem kolem, který mi jako jediný aspoň
trochu sluší.
Kamarádka
mi řekla, že vypadá jako klobouk královny Alžběty II., což mě
ale nepotěšilo. Ona to samozřejmě myslela v dobrém, takže jako
lichotku to od ní beru.
3)
Máš ráda plísňové sýry? A jaké?
Mám
ráda jenom hermelín. I když ho nejím často, protože mi připadá,
že rychle okorá a ztratí svoji chuť. Dřív jsem hermelín vůbec
nejedla, poté jsem mu přišla na chuť a teď ho stejně moc nejím.
A jinak mi většina plísňových sýrů „smrdí“. Rozhodně to
tedy není moje pochoutka, kterou bych mohla jíst třeba jenom tak,
když mám chuť.
4)
Taky pláčeš u naprosto nudných a ubíjejících knih, jako je
Zahradní slavnost od Václava Havla?
Knihy
od Václava Havla nečtu, tím méně čtu nudné a ubíjející
knihy. Mám pravidlo: Pokud mne kniha nechytne po prvních
stránkách, odložím ji. A je to zlaté pravidlo. Neřídila jsem
se jím pouze jednou – u Doktora Živaga a měla jsem. To byla
strašná kniha, přesně ten typ nudné a ubíjející. Od té doby
čtu prostě to, co mě chytne. Naštěstí toho Emile Zola napsal
hodně.
U
knih většinou nepláču, ale zvláštním způsobem se dojímám.
Mám ráda, když mě kniha příjemně překvapí – například U
štěstí dam od Emila Zoly. (Toto je razantní doporučení –
přečtěte to!!!) Samozřejmě se snažím číst knihy, které
končí dobře, ale naturalismus mě chytil. Vlastně počkat, lhala
bych, plakala jsem u Germinalu (Emil Zola potěší všechny city)
když umíral kůň. (Germinal bych nedoporučila, ale oceňuji výběr
názvu.)
5)
Máš raději Ameriku a nebo Rusko?
Pokud
bych měla spíš říci, která země je mi sympatičtější, řekla
bych Rusko. Nemůžu říct, že bych měla nějakou zemi ráda,
kromě naší vlasti. V Rusku ani v Americe jsem nebyla a abych
poznala způsob jejich života nebo jejich náturu, na to nemám
dostatek zkušeností. Rusové mi ale asi jsou blíže jako Slované,
navíc spousta amerických věcí mi připadá praštěná (i když
každá země má svoje pro a proti, nesoudím, pouze vyjadřuji svůj
názor).
6)
Umíš vyšívat?
Dříve
jsem chodila do kroužku šití a párkrát jsem něco vyšila.
Bohužel už nemám čas na jakékoli šití, kromě zašívání děr
a přišívání knoflíků. Celkově jsem na tyto práce docela
zručná, což moji rodinu překvapuje mnohem méně, než to, že
rozumím matematice.
7)
Je nějaká prkotina, která vás vyloženě děsí nebo rozčiluje,
přestože ostatní lidi to nechává chladnými?
Je
toho spousta, co nemám ráda, například mě rozčiluje, když
někdo nedává pozor na to, co se říká a potom se ptá. Jsou
lidé, kteří to dělají ustavičně. Potom mi taky vadí chování
některých lidí, když se chovají arogantně nebo se vyvyšují
nad ostatní. To nemám ráda. Cekově nemám ráda snobské chování
včetně způsobu života některých lidí, ale do toho mi
samozřejmě nic není.
8)
Máš raději Slunce a nebo Měsíc?
Miluji
slunce. Miluji se na něm hřát a vyhřívat, opalovat se a číst
si na něm. O prázdninách využívám každé chvíle, abych se
ohřála na slunci,spojuji to s mou oblíbenou činností – čtením.
Co se týče Slunce, nemůžu přece říct, jestli mám ráda
hvězdu! Mám ráda Slunce potud, pokud nás nezahubí. A Měsíc je
zase skvělý objekt k fotografování a je důležitý pro
atmosferické jevy.
9)
Myslíš si, že umíš správně žít?
Jelikož
jsem docela sebestředná, tak si samozřejmě myslím, že většina
toho, co dělám, je správné. Jinak bych to nedělala. Celkově si
myslím, že žiji správně. Moje krédo je: Nedělej ostatním to,
co nechceš aby dělali oni tobě. Tímto se řídím. Snažím se
být na ostatní milá, pomáhám, když můžu a neodsuzuji.
Rozhodně nehodnotím lidi podle toho, jak vypadají (to by u mě ani
nešlo) nebo jak se oblékají. Snažím se vyvarovat hádek a snažím
se chovat tak, aby se za mě moje rodina nestyděla. Snad si i vážím
toho, co mám.
Jinak
na sobě pracuji, vzdělávám se a snad se mnou nejsou problémy. Co
se týče ekologie,na tom nejsem moc dobře, netřídím vždy
všechno, ale snažím se a chtěla bych planetě ulevit. Také bych
ráda byla vegetariánkou, ale bez masa bych nedokázala žít a
podmínky pro chov zvířat by to stejně nezměnilo.
10)
Na kolika koncertech už jste byli?
No,
moc jich nebylo. Alexandrovci, Kryštof a Zrní. A samozřejmě
nějaké kulturní akce, ale to se asi za koncert nepovažuje. Dlouho
jsem nikam nechodila a popravdě jsem více domácký typ, než
abych vyřvávala po koncertech. Popravdě mi jeden koncert za rok
stačí.
11)
A máš nějaké oblíbené náboženství?
Náboženství
je opium lidstva, jak řekl soudruh Marx. Takže ne, nemám oblíbené
náboženství. Kdybych byla donucena se k někomu přidat, byli by
to asi buddhisté. Ti mají takový volný režim a závidím jim
jejich klid, pacifismus a vegetariánství. Taky se mi líbí jejich
filosofie věcí na háčku – člověk by měl mít jen tolik věcí,
kolik se mu podaří pověsit na obyčejný háček. Musí to být
osvobozující, ale jsem už zřejmě moc zhýčkaná civilizací.
Kdybych
si měla vytvořit nějaké vlastní náboženství, byl by to asi
pacifistický patriotismus. Jelikož ale nic takového neexistuje,
jsem odkázána na vlastní rozum.
Snad vás tento TAG zaujal. On je tedy už úplně všude,tak snad nevadí, že jsem přispěla svou troškou do mlýna.
Mějte se krásně! ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat