Slintací článek - jídla ze Semiramisu :-)

Začal nový školní rok a protože nemám ráda obligátní články na obligátní témata a protože jsem to slíbila (sliby teď docela plním, co?), tak přináším článek s jídlem z hotelu Semiramis.

Jídlo je jedno z potěšení života a u mě to platí dvojnásob. U mě ani tak nejde o zkoušení nějakých novostí, ale spíše o tom, že mám jídlo ráda ve velkých porcích a co možná nejčastěji. Je pravda, že teď o prázdninách se docela krotím, protože mozek skoro nepoužívám a fyzické aktivity taky moc nemám (přesto, že cvičím třikrát týdně dvě hodiny, nemám teď ani moc na jídlo pomyšlení).

Začneme snídaněmi. Zprvu jsem si dávala hodně pečivo s máslem a čokoládové vločky. Poté jsem si tam oblíbila omelety se žampiony a šunkou, to byla opravdu mňamka. Na to jsem si dala ještě opečenou slaninku. Většinou nechybělo ani nějaké to ovoce na zajedení. Taky se hodně často stávalo, že jsem měla nejdříve sladkou a poté slanou snídani.

Obědy byly chudé, většinou jsme si koupili nějaké ovoce nebo sušenky a snažili se přečkat do večeře.

 Večeře byly opět bohaté. Měli tam i polévky, ale to se nedalo jíst, takže jsem polévku nikdy neměla. Prostě mi chyběl pořádný vývar s nudlemi, ale to oni neznají. Většinou jsem si dala nějaký kus masa (jsem prostě masožravec, žádný vegetarián), k tomu jsem si někdy dala hranolky nebo krokety, ale vždy jsem si navalila asi tak na polovinu talíře zeleninu, kterou tam měli nakrouhanou, nastrouhanou a nakrájenou, takže jen zrak přecházel. I zarytý odpůrce zeleného by si musel dát, protože se na to srdce jenom smálo. U večeří i snídaní byly i zákusky, ale u večeří byly dost hnusné, takže to většinou vyhrála zmrzlina s posypkami. V mém případě často s čoko čočkami, oříšky a čokohoblinkami.

K večeři jste si museli objednávat pití. My jsme to vyřešili prozaicky - každý den jsme měli minerální vodu za 1,5 euro. Nebyli jsme však sami. Vodou se člověk nejlépe napije a taky jsme samozřejmě škrťouni :-).

Řeknu Vám, byli jsme rádi za vlastní prozřetelnost, že jsme si objednali polopenzi, protože chodit na jídlo do místních restaurací by zruinovalo i Rotschilda. Takových 10-12 euro jenom za obyčejnou pizzu nebo za talíř s gyrosem, to je vážně vydírání. Navíc, kdo by chodil do jiných restaurací, když jste měli takový výběr, sympatické číšníky (a hlavně vrchního manažera ;-) přímo před nosem?

Mějte se krásně!♥