Dovolená v Hluboké nad Vltavou

Zdravím vás, opálená a vysmátá, tak jak jsem přijela z dovolené v Hluboké.

Když bylo asi tak od května jasné, že s rodinou to tento rok na dovolenou nevypadá, rozhodla jsem se poměrně brzy, že si zařídím svoji vlastní dovolenou. S kamarády, někam, kde to finančně uneseme a s programem, s kterým (snad) užijeme dost legrace.

Začala jsem shánět ubytování a vymyslela jsem nám jeden den na raftech. Já sama jsem na raftech byla jenom asi dvakrát v životě, vždy se školou. A vždy s nějakým instruktorem, takže jediné, co jsem dělala, bylo pádlovat jako o život. Navíc jsme sjížděli pouze Jizeru. Takže jsem si říkala, že to bude dobře zapadat do naší sportovně-turistické dovolené a popravdě si myslím, že zrovna tohle byla věc, která nalákala mé přátele. A taky jsem se tím odreagovávala v případech, kdy jsem začala přemýšlet nad operací očí.

No, zkouškové uplynulo a překulil se červenec a pak i začátek srpna. A konečně jsem se měla balit a připravovat. Mám takový špatný zlozvyk: vždycky před nějakou "akcí" se mi tam strašně nechce, musím se skoro přemlouvat sebou hejbnout, ale potom jsem velmi ráda, že jsem do toho šla a že jsem to zkusila. A tak to bylo i tentokrát. Samozřejmě jsem se těšila na kamarády, ale byl to takový zvláštní pocit.

V úterý 8. srpna jsme vyjížděli z Prahy. Hned od začátku jsem byla ráda, že mám s sebou kluky, protože mi bylo jasné, že budou zařizovat všechno na nádražích a s jejich pomocí při orientaci v mapách jsem také počítala. Když jsme se dostali do kempu, byla jsem mile překvapena. Zažila jsem totiž už i jeden opravdu hrozný, to bylo ve Sloupu v Čechách, kam jsem jela s babičkou. S tou jsme dříve hodně jezdili na takovéhle turistické výlety, no a asi to na mě zanechalo nějaké stopy.

Když jsme se ubytovali, šli jsme nejprve okouknout Hlubokou nad Vltavou. Koupili jsme nějaké pohledy a kluci si koupili zmrzlinu (já jsem úspěšně odolala a zůstala o svém jablku. Chtěla jsem taky trochu zhubnout na téhle dovolené.). A večer jsme se vykoupali v rybníku Bezdrev, u něhož jsme bydleli.

 Druhý den byly naplánované rafty. Ráno jsme museli vstávat v pět hodin, abychom stihli vlaky do Vyššího Brodu. A potom se jelo. Pěkně osm hodin až do Českého Krumlova (respektive za Český Krumlov). Byla to zabíračka. Sice první třetinu cesty - do Rožmberka nad Vltavou - to uplynulo krásně, poté se začaly projevovat bolesti a k tomu ještě začalo pálit sluníčko. A kdo si nevzal mléko na opalování? Nehlaste se všichni, ale byli jsme to zrovna my. Což bylo docela vtipné, protože ráno pro nás do Českých Budějovic přijela obstarožní souprava s otevřeným vagonem, v němž bych asi zmrzla, kdybych si od Honzy nepůjčila tričko a kdybychom z toho neměli takovou legraci, takže jsme se rozehřáli i smíchem.

Před Rožmberkem jsme se stavili na pizzu a měli tam nádhernou tříbarevnou kočičku. Tak dostala šunčičku z mého přídělu šunkové pizzy, vypadala strašně hladově.

Naštěstí jsme stihli vrátit raft před sedmou hodinou. No a potom nás čekala jenom cesta do Hluboké. Bohužel vlak stavěl jenom na zastávce Zámostí, která byla od kempu vzdálena asi 8 km. Takže jsme upádlovali 38 km po Vltavě a potom se ještě prošli po Hluboké (a ještě se ztratili), takže myslím, že to možná i těch 10 km mohlo být. Bohužel jsem s sebou neměla svůj chytrý telefon, takže to nevím jistě. Každopádně do kempu jsme dorazili až v půl jedné a byl to zřejmě ten nejintenzivnější sportovní zážitek mého života. Kluci už byli očividně unavení a já jsem vypadala ještě v pohodě, proto jsem si vymyslela hlášku: "Odrovnala tři kluky". :-)

Další den jsme vstávali později, asi v 9 hodin. Měli jsme naplánováno vyzvednout Rubie a jít na zámek. Všechno jsme splnili a prohlédli si reprezentační prostory v zámku. Na Hluboké už jsem byla, ale je tam krásně, člověku vůbec nevadí to vidět několikrát za život. Prostě jižní Čechy ♥.

Nechtěla jsem se fotit a dlouho jsem si říkala, že jsem na těch fotkách fakt ošklivá, ale pak jsem si řekla: A co? Však vím, že nejsem dokonalá a hlavní je, že jsem se s klukama dobře bavila a že jsme se zasmáli.

 Potom jsme se ještě prošli skrze Hlubokou až do kempu, nachodili jsme dalších krásných několik kilometrů. Zbožňuju chůzi.

Ten večer jsme si taky naplánovali menší oslavu. A kluci vytáhli karty. Nejdřív jsem nechtěla hrát, ale pak se mi to velmi zalíbilo a hráli jsme hodně dlouho. No jo, jsem škodolibá a ráda vyhrávám.

Další den, to byl pátek 11. srpna, bylo celý den ošklivo. I cesta k uvaření těstovin se změnila v kličkování mezi loužemi a odnesli jsme to mokrými botami. Takže jsme hráli karty (Rubie už z toho mohla vyrůst :-) a hru Česko. Ošetřovali jsme si naše spáleniny a chystali se na návštěvu ZOO Ohrada, kterou jsme měli naplánovanou na večer.

 V zahradě jsme viděli roztomilé pouštní kočky (to chci domů!), ale i další zvířátka. Mají i medvěda, tygra, supy a další zajímavá zvířata. Já jsem tedy už byla navečer podivně unavená (prohlídka byla od 19:30 do 22:00 hodin), takže jsem víceméně polehávala po svých kamarádech. :-)

A když jsme přišli, byl už čas sbalit si věci a připravit se na odjezd, který měl být další den. Docela jsme litovali, že to bylo tak krátké, proto jsme s kamarády ještě strávili nějaký čas (do 3 hodin ráno, ehm :-) povídáním si o metafyzických otázkách typu náboženství a filozofie. To mám ráda.

No a další den se jelo domů. Akorát se někdo (no jo, byla jsem to já :-) špatně podíval do jízdních řádů, takže místo vlakem jsme se do Českých Budějovic museli dostat autobusem. Ale stihli jsme to.

No a po příjezdu domů mě ještě čekala návštěva u pratety a oslava jejích 70. narozenin. Byla to pěkná přežíračka.

 (A borůvkové knedlíky jsou od babičky. ♥)

No prostě: krásná dovolená, počasí taky docela vyšlo, dokonce jsem snad jedno kilo zhubla! A hlavně, byla jsem tam s těmi nejlepšími, hodně jsem se nasmála a zkrátka si to stoprocentně užila! Akorát škoda, že jsme na raft nevzali můj telefon, ale to by tady byla spousta fotek a nikoho by to nezajímalo.

Mějte se krásně!♥