Modrá jiskra

Tak, konečně ji mám doma, tu inspirující knihu, božskou knihu co se týče povídek Ludvíka Aškenazyho. Tedy, ráda bych si přečetla třeba i tu sbírku Sto ohňů, ale jelikož momentálně čtu Otce Goriota a pořád ještě louskám Dekameron - to je snad na celý prázdniny - a na nočním stolku mě ještě čeká Velký Gatsby, Sto ohňů jde trochu do pozadí.

Tedy, trošku mě na tý povídce zamrzelo, že se tam vyskytlo doslova slovo p*del. Ale tak co, vydržela jsem to. Je taková smutnější, ta povídka. Skončí to tam snad ještě hůř, než ve filmu.

Ale je tam úplně nejroztomilejší fotka Vjačeslava:

Moje nové úsloví: Ach ty kráso, krasavice moje. ↑

Výpůjčka z knihovny.

A teď trocha kosmetiky.

Když jsem byla u babičky, koupila jsem si tento krém:

Je docela dobrý, zvlášť teď. Hlavně hydratuje, ale řekla bych, že ani neucpává póry. Prý se dá používat i pod make-up, věřím tomu. Voní (i když mě to moc nevoní) jako jejich odličovací mléko, které jsem také vyzkoušela. Za tu cenu (do 50,-Kč) je ale moc dobrý.

Taky jsem si konečně koupila sprchový gel Balea Brazil mango. Nejdřív mi totiž vůbec nevoněl, ale když jsme byla s kamarádkou na nákupech, znovu jsem si ho očuchala a strašně mi připomínal džus, který nám kupovali děda s babičkou - a bylo vymalováno.

Dermacol Love lips se mi Láskou a vůní čokolády docela trefil. Tedy, ta vůně není nic moc a ta krásná barva za chvíli zoxiduje do růžova (naschvál jsem si vzala starý lesk a tohle se přesně trefilo do barvy lesku=barvy mých rtů), ale krásně hydratuje a pořád je to ještě dobré. Coloramu jsem si koupila v odstínu 112, štve mě, že ta stará Colorama v daleko ikoničtějších lahvičkách měla normální názvy a tady jsou to jenom čísla. Brr. Já jsem měla odstín Cappuccino, tak jsem to teďka nějak tak vzala od oka. Colorama jsou strašně dobrý laky, já jich mám několik - ještě těch starých - a je to bomba.

Mějte se krásně!♥

Jak se mi začal líbit seriál MI5

Jakési vysvětlení mého opětovného zájmu o Richarda Armitage.

Začala jsem se dívat na MI5, když dávali první řadu. Bylo to ve školním roce a hrál tam Matthew MacFayden. Ale fakt! mu to tam neslušelo. Ten krátkej sestřih! A taky ty zastaralý technologie!

Prostě jsem neměla čas a ani chuť se na to dívat. A tak jsem propásla několik řad. Myslím, že jsem tam zahlédla i jméno Rupert Penry-Jones, ale nevím, jestli je to herec, který hrál kapitána Wentwortha v Anně Elliotové, ale něco mi to jméno říká.

Ale pořád nebyl čas se na to dívat a popravdě mě to ani nijak nezaujalo.

No, a teďka na začátku prázdnin začali dávat devátou řadu a já byla zrovna u babičky a u dědy. A jelikož se na to děda dívá (stylem spím, ale občas se probudím) a já jsem zahlédla jméno Richard Armitage v popisku, rozhodla jsem se to také zkouknout.

Už ten první díl mě ohromil, jelikož - světě div se - Richard promluvil rusky! A bylo to tady. Navíc ten jeho super sexy styl a celé to moderní prostředí moderní Anglie, které se k němu tak hodí včetně nejnovějších technologií - prostě to bylo jedno velký ÁÁCH.

Poté jsem si hledala další informace, a asi budu muset shlédnout i sedmou a osmou řadu - když už tam Richard je.

Tady máte dva malý Richardíky na dobrou noc.

a jeden tumblr navrch.

P. S. V MI5 se jmenuje Lucas North, hnusné jméno, ale v prvním díle byla informace, že jeho pravé jméno je JOHN. Už zase (Sever a Jih).

Mějte se krásně!♥

Co mi vadí

Tenhle článek je reakcí na článek tento.

Vadí mi, že lidé shazují nejenom sebe, ale celý národ.
Jestli přede mnou ještě jednou někdo řekne "čecháčkovství" nebo "čecháček", nabodnu ho na srp a zmlátím kladivem!
Jestliže se tedy všude jinde platí vyšší daně a vypadá to tam líp, volte komunisty! Ti vám ty daně zvednou a o nic se nebudete muset starat. Ono je totiž něco jiného mít se jako v bavlnce za vysoké daně, nebo trochu pracovat a starat se a neodvádět státu těch daní tolik.
Chápu, že v severských státech je asi situace co se týče životního prostředí a pořádku jiná, ale lidé tam jsou dost stažení zákony, platí vysoké daně a také v sobě mají disciplínu. A my jsme prostě jiní. My jsme přece ČEŠI! A i když se spoustou našich vlastností a zvyklostí nesouhlasím, nikdy bych si nevybrala jiný stát před svým rodným, milovaným státem.

Nemůžou být lidé trochu více tolerantní? Nemůžou být hrdí na svůj stát, i když není bez chyb? Je přece jednoduché, být hrdý na bohatý, prosperující a slušně vypadající stát, ale oč těžší je být hrdý na stát, který byl vždy všemi utiskován a o svou existenci se musel v průběhu dějin neustále prát. Jelikož tady snad nikdy nebyla klidná léta, jak se mohl náš stát pořádně vyvíjet?

Je to těžké, ale starejme se o svůj stát tak, aby jednou mohl být na stejné výši. Jestliže si budeme jenom stěžovat, kam to dopracujeme. Nejvíc se mi protiví lidé, kteří to tu kritizují a nedělají nic pro to,aby to tu zvelebili. Kritizují ostatní a přitom jsou úplně stejní.

Neumřela jsem ...

... jen nám 4 dny nešel internet. Ale to se (zvláště na tak malé vesnici jako u nás) zkrátka stává. Stačí jeden blesk a nejde nám třeba několik týdnů televize. Jedna z nevýhod života na vesnici.

Jinak ale, byla jsem na Hejnických slavnostech kvůli mé oblíbené skupině Kryštof. Měli tam totiž vystoupení a já se fakt hodně těšila. Samozřejmě jsem si objednala vstupenku až na poslední chvíli, naštěstí mi došla včas. (Divné je, že se vždycky nejdříve těším, ale jak je nějaká akce blíž a blíž, mám z toho trochu nepříjemný pocit. A poté jsem zase strašně ráda, že se něco událo, tak já nevím.)

Takže teď přináším pár fotek nejenom z koncertu, ale i z mého života.

Ty balony vyhodili do vzduchu během písně Plán. Jinak zazněly jejich největší pecky, jako je Obchodník s deštěm, Inzerát, má nejoblíbenější Křídla z mýdla, Rubikon atd. Hráli sice jenom něco přes hodinu, místo dvou hodin, ale mě to docela stačilo.

K předchozím fotkám - oblíbila jsem si kebab, který se prodává v prodejně u nás na Benešáku. Mají tam stylové zařízení a jedním kebabem se člověk vážně hodně nají. Ale chce to přikrájet nějakou zeleninku. Není to sice tak dobré, jako kebaby z Bulharska, ale i tak jsem si pochutnala.

Mějte se krásně!♥

Moje první objednávka z Medicatusu

Toto není reklama! Tento článek vyjadřuje moje vlastní zkušenosti s e-shopem Medicatus. Za tento článek jsem nebyla zaplacená a ani jsem za něj nic neobdržela.


Před nějakou dobou jsem se prokousala k e-shopu Medicatus. Je to e-shop plný přírodní kosmetiky, ale i produktů, jakou jsou jíly, bahna, soli atd. Jelikož mi docházel můj zelený jíl od Epamu, chtěla jsem si objednat další. Navíc mamka chtěla bílý jíl  (kaolin), který má příznivě působit na zažívací obtíže. Jíly totiž neslouží jenom k pleťovým obkladům a maskám, ale také pro vnitřní použití. Některé kultury - mimo jiné i moji oblíbenci Rusové - pojídali jíl normálně. (Dalo by se spekulovat, jestli ze zdravotních důvodů, nebo proto, že nebylo co jiného jíst.) Jíl, který jsem si koupila v Léčivých bylinách, byl určen primárně pro vnitřní použití, já ho ale používala na masky. Občas jsem samozřejmě také uzobla trochu jílu a měl takovou příjemně sladkou chuť, rozhodně by mi nevadilo ho trochu sníst.

Na Medicatusu jsem dlouho vybírala. Lákalo mě tolik věcí, no nakonec jsem si vybrala bahno z Mrtvého moře, zelený francouzský jíl ultra provětrávaný, rašelinu pro koupele a zábaly a rakytníkový balzám od Saloosu. (Na to je Medicatus děsně super, protože hlavně výrobky od Saloosu, ale i jiné, jsou tam se skvělými slevami. (Například rašelina 250 ml mě vyšla díky skvělé akci na 29,-Kč!)

Dodací lhůta je 2-4 dny, přebírala jsem balíček pře Zásilkovnu, kde jsem si našla, že to je firma s výhradně českým zastoupením (doufám, že to znamená, že je česká?) a také to vyšlo asi na polovinu poštovného České pošty. Jejich výdejní místo je pár metrů od školy, takže to byla jasná volba. Balíček přišel zcela v pořádku, žádné viditelné poškození jsem nezaznamenala. Bylo jen trochu nepohodlné, že jsem ho musela nést v podpaždí. Kdyby byl jen o trochu menší, vešel by se mi do tašky, ale to zjevně není vina obchodu.

Jak vidíte, balíček byl vyplněn těmito polystyrenovými kousky, aby ochránil zboží. Na vrchu byly papíry. A teď již obsah balíčku:

A doplňující papír:

A koncem ještě přibalená brožurka air-sprayů od Saloosu a vzoreček tělového mléka od Kawaru:

 S balíčkem jsem nadmíru spokojená. Všechno došlo v perfektním stavu, komunikace e-shopu skvělá, převzetí bezproblémové. zatím jsem zkoušela jenom bahno, které vážně smrdí jako moře a když jsem jej vařila (musí se ohřát na 40 °C), dost to smrdělo. Udělala jsem toho víc, takže bylo nejen na obličej, ale také na ramena a na celá prsa. Potom je z toho bahna tolik odpadu, že byl z toho zašpiněný celý sprchový kout, ale stálo to za to. Myslím, že to docela pomohlo, rozhodně lepší čerstvé bahno, než nějaké smíchané masky. Také jsem zkoušela balzám od Saloosu, udělal se mi puchýř a balzám to skvěle zaléčil. Objednala jsem jej i babičce, která má problém s začervenalou kůží na nohou.

Za mě je to super e-shop, ceny jsou skvělé, ale nabídka by se mohla rozšířit. Oceňuji ale neznámé značky a vše v dobré kvalitě, dostupné a levné.

Mějte se krásně!♥

Kdo nemá rád zvířata, nemůže mít rád ani lidi

Tak tohle je tak trochu moje filosofie, i když to určitě řekl již někdo přede mnou. Ta myšlenka je však nekonečná a stále pravdivá.

Odjakživa mě "fascinovalo", jak se lidé ke zvířatům chovají. Od doby, kdy si lidé začali myslet, že jsou něco více, než zvířata (možná ano, ale nemáme určen žádný vyšší cíl, stejně jsme tu jen proto, abychom rozmnožovali náš druh a i tento druh nebyl přírodou tak docela zamýšlen; vždyť přála by si svoji devastaci skupinou trochu moc vyvinutých opic?), využívali je. Nejenom k takovým těm drobným pomocem (kočky chytají myši, psi hlídají domy, papoušci nás oblažují tím, že umí mluvit, ...), ale i k hnusným pokusům, testům a výzkumům. Řekla bych, že zrovna Rusové v tomto směru mají docela špatnou reputaci. Co Lajka, co jejich posílání psů pod tanky? Samozřejmě nejsou jediní.

Lidská omylnost, totiž myslet si, že jsou lidé něco více, než zvířata, je chybná. Když vidím nějaký film o trosečnících, často mi do breku vůbec není. Ti lidé si za to často mohou sami (lezou, kam nemají, chtějí objevovat už objevené, chtějí zažít dobrodružství). Potom využívají zvířata a nakonec je surově odkopnou, popřípadě využijí.

Jednou jsme četli ve škole kousek z povídky Jacka Londona. V tomto úryvku se člověk chtěl nějak zahřát, ale nemohl rozdělat oheň. A co udělal? Zabil psa, aby se mohl ohřát v teple jeho vnitřností. Samozřejmě tam byl i detailní popis toho, jak oddaný jeho pes byl. Cožpak se nemohl zahřát o jeho teplou srst? Šel do divočiny a ani si neuměl udělat přístřešek?

Teď jsem se také dívala na film Osm statečných. Je to na motivy skutečné události o psech, kteří jsou zanecháni na antarktické základně svému osudu. Celkem tam stráví asi něco přes 150 dní sami. A ti lidé se nestarali (až na hlavního klaďase), co s těmi psy bude. Bylo to sice kousek na další základnu a do vrtulníku jich taky mohli pár přihodit, ale prostě je tam nechali tolik dní svému osudu.

Dříve byla aspoň zvířata natolik spjata s přírodou, že se uměla o sebe sama postarat. Ale domestifikací ztratila mnoho ze svých instinktů a schopností. A je to fakt krutost, nechat potom zvířata svému osudu.

Ano, často brečím raději nad zvířaty, než lidmi. Lidé jsou často zatíženi hříchy, které zvířata neznají. Zvířata totiž nejsou zlá od přírody. Všechna ta brutálnost pochází z jejich přirozenosti. Ale lidé takoví nejsou. Od lží až po vraždy, podvody a násilnosti jsou lidé prožraní hříchy. To je jeden z důvodů, proč zvířata budou vždy ta čistější stvoření. Nejsou sice tak inteligentní jako my (neposkytla nám však inteligence možnost k provádění hříchů)?), ale zaslouží si naše opečovávání. Právě proto, že nejsou na takové úrovni jako my, měli bychom prokázat svoji inteligenci a nadřazenost tím, že je budeme chránit a pečovat o ně. Vždyť jsme se vyvinuli i z nich.

O čem přemýšlím?

Vážně jsem poslední dobou vyčerpaná na nejvyšší míru. Nejenom ze školy, kde si všichni usmysleli, že nám udělají ze života peklo (hlavně náš němčinář, fuj), ale také z osobního života. Dneska jsme se zase celá rodina poštěkala. Dneska byl prostě divnej den.

Dívám se na Vojnu a mír v originále, jsou to tyto stránky:

Vojna a mír 1
Vojna a mír 2 - doporučuji, kníže Andrej (milovaný Vjačeslav Tichonov) a hraběnka Nataša jsou tak       roztomilí
Vojna a mír 3
Vojna a mír 4

Taky jsem se dívala na oslavy "дньа Победы" neboli dne vítězství z roku 2010. Byla to velká oslava, protože to bylo přesně 65 let. Nevím, je lepší oslavovat konec války 8. nebo 9. května?

Pak jsem se taky začala zajímat o tank č. 23. Dozvěděla jsem se o jeho příběhu, a je to docela zajímavý. Po r. 1989 ho samozřejmě všichni chtěli odstranit, a ten "umělec" David Černý ho prý nabarvil na růžovo. A poté zmizel do neznáma. Všechny tyto informace mám od mamky, takže nevím, jak to s tankem dopadlo.

Plánovala jsem ten článek o ajurvédě. Jenom chci něco nakousnout. V ajurvédě se říká, že se nemáte ohlížet do minulosti, protože je mrtvá a nelze změnit. Ale já se ráda ohlížím do minulosti, popravdě, když jde všechno kolem do kytek, ráda se zamyslím nad určitými věcmi. Ano, nejčastěji se moje úvahy točí kolem minulého režimu, ale já už jsem prostě taková a vím, že takoví jsou všichni lidé, chtějí, co nemají. Já nejsem jiná.


Taky jsem se už dlouho nezmínila o Vitalijkovi, ale to se snad změní. Četla jsem článek s kouskem rozhovoru s ním a vážně se snaží dostat do sezony 2014. Snad se mu to povede. Ať mám taky pořádně komu fandit. Samozřejmě, fandím Grosjeanovi, ale Formule mě poslední dobou nechytá za srdce, to se raději povídám na MotoGP, kde máme dva své reprezentanty.

To bude asi všechno. Mějte se krásně! ♥